Posun času

     Dnešek je divný. Otevřeně přiznávám, že nemám posun času ráda - ať tak, nebo tak. Spousta lidí si dneska libovala, že si přispí. Vysvětlete dvouletému dítěti, že hodinky jdou jinak a mělo by dále spát.... nakonec ale spal Tomášek z nás nejdéle :-) Ivan si totiž Teddyho vyzvedl už v sedm ráno :-(
    Dopoledne jsem s Tomíkem pročetla. Vařeno bylo, starší děti byli se svým taťkou .... pohoda, klid. Honza dělal venku Apisovi kotec .... Tomík šel dřív spát a po spinkání si začal krásně hrát se stavebnicí Žako. Tak moc ho to bavilo, že nechtěl jít ven a ztropil příšernou scénu .... ječel snad půl hodiny. Já ho nechala klidně stát na cestě a ječet ... nemá se mu tady co stát a dát mu na zadek? To podle mne není řešení - jen se víc rozvztekal. Nakonec mu došlo, že si nic nevymůže a vydal se za námi. Pomohli jsme dědovi natrhat šípek a okoukli krávy :-)

Doma byl už Tomík v pohodě. Četl s babičkou, pak s tetou Petrou a nakonec chtěl číst i s Piňďulkou :-) Spát šel díky posunu času konečně v osm. To už se nám dlouho nepodařilo, mít klidný večer.

     Teta Petra se přišla ukázat asi naposledy s bříškem. 18.11. by měl malý Šimonek být už na světě. Budeme na Vás myslet :-)

     Jdu na sebe něco prásknout ..... teď se nějak často na blog-ách /teď fakt nevím jestli je to správně/ probírá hubnutí majitelek. 10.9. jsem začala díky Pavle hubnout i já - a mám dole 13 kg!!!!!! To už je víc než váží Tomík :-) jsem spokojená, jen bych potřebovala ještě nějakých 20 sundat :-( Tak mi držte palce :-)

Drak

     Dnešní den je nahoru dolů .... prostě je to tak. Dopoledne se Honza věnoval dodělání chodby, odpoledne jsme vyrazili na letiště ..... okouknout letadla, traktor a hlavně pouštět draka. Měli jsme strach, že ho vezeme zbytečně, že nefouká :-( A jak to dopadlo?

Lítal krásně :-)

      Tomík se bál traktoru - byl ochotný si na něj sednout, ale jet? To moc vrčí .... pomooooooc mámo :-)

     Večer bylo velké nedorozumění s Kačkou. Snad jsme si to vyjasnily.

     Víte, že andělé nemají vždycky křídla?

Procházka

     Dopoledne jsme tady měli Pavlu. Moc ji to dneska slušelo. S Honzou jsme se dohodli, že bychom uložili Tomíka dřív spát, abychom mohli na procházku. Jen jsme se báli, že Tomík bude proti. Rychle jsem udělala francouzské brambory a Tomík naštěstí spolupracoval. Spát šel v půl dvanácté a vstával ve dvě :-) Ve čtvrt na tři jsme už odjížděli směr Doksy. Honza tedy nejprve navrhoval pěšky od nás na Kozly, ale to by byla procházka hlavně pro nás - Tomík by se většinu času nesl :-( Tak tedy - směr Mácháč nakrmit kačeny :-)
     Tomík to vlastně skoro celé ušel. Moc se mu líbil písek, sluníčko, listy a nakonec se i ty kachny a labutě nechaly milostivě nakrmit :-) Myslím, že se mi i některé fotky povedly, tak Vás jimi zahltím:

Ta poslední fotka je můj favorit. Jen už není z Mácháče - je z nákupu. Tomík se poprvé v životě svezl na mašince, která jezdí v Intersparu. A my tam sehnali koleno na ovar :-)
     Přeji Vám krásný víkend - snad bude tak prosluněný, jako dnešek

Svátek

     Jak pozná máma na mateřské dovolené, že je svátek? Jen podle toho, že jsou všichni doma :-) Tedy oni doma nebyli, byli s Mirkem, ale víte jak to myslím ......
     Honza dneska dodělával chodbu v patře, já dopoledne vařila a pekla. Po obědě Tomík zalehl a já se flákala - jen jsem háčkovala Pavle srdíčko a zírala na telku .... úžasný relax. Jen co Tomík protřel očička, přijela Jitka s Terkou a vyrazili jsme na procházku .... musím říct, že tedy z obýváku to vypadalo lákavěji, než nakonec bylo. Byla docela dost zima.
    Navečer jsme vyrazili k Vaňkům. Návštěvu jsme jim slibovali už dlouho ... a navíc mají úžasný med :-) Tomík se choval víc než vzorně .... ač unavený, tak neprudil, ale vzorně si četl v knížkách, které mu Hanka přinesla.
    Takže to byl takový poklidný den. A zvládla jsem i vydlabat dýni a šoupnout ji ven. Fotku dodám zítra.
     A abych nezapomněla - už vím co to máme v bedýnce - topinambury, nebo-li židovské brambory. Dneska jsem je uvařila k s bramborama a udělala kaši. Nikdo nic nepoznal, takže mají přístup do naší kuchyně povolen :-)

Dnešek

     Dnes jsme s malým zpožděním vyrazili do Mnichova Hradiště na hrob. Stavovali jsme se u tety, zrovna hrabali listí :-)
     Teta tam měla vnučky, takže z procházky na hřbitov byla hromadná výprava :-) Cestou jsem naučila holky motat růžičky z listí. Věneček se líbil, což je důležité .... strejda nám věnoval opět vozík dřeva - moc za něj děkujeme. Zítra se bude třídit a rovnat tam, kam patří.
     Myslíte, že se dítě může narodit se strachem? Nikdy jsme Tomíka čertem nestrašili - maximálně jsme mu řekli, že si čert odnese dudlíky .... dneska při večeři praskla plastová lahev .... a když Kačka ze srandy řekla, že je to čert, tak Tomík ztuhnul. Dokonce začal nabírat :-( Do postýlky šel dobrovolně a celý se přikryl peřinou .... on se opravdu bojí :-(
     V bedýnce byl dneska "poklad". Nevíte někdo, co to je a jak se to používá?

Podotýkám, že to není zázvor .... fakt vůbec netuším co s tím. Snad někdo poradí.  

     Teddy se stále snaží skamarádit s našima kočkama. Dopadá to takhle:

Z naší Béďový je najednou rys :-)))

     Zrovna jsem dodělala rajskou - děti tady chodí kolem a šílí ..... to to voní .... mají smůlu - zítra si je bere Mirek, budou vařit s ním - tuhle si šoupnu do mrazáku, abych nemusela vařit, až budou doma :-)

Velké stříhání

     Tak jsem včera to srdíčko uháčkovala a dnes k němu přidala další:

Jen ještě nejsou vypraná a naškrobená. V mezičase dál háčkuju šálu Claudii.

     Dnešní den - opět stejný - až navečer změna ..... 

za 1) přivezli nám do konce týdne Teddyho, takže máme o zábavu postaráno

    2) jeli jsme k babičce a všichni chlapi šli pod strojek - foto přikládám:

Že jim to sluší, co?

     Konečně došlo i na sušení jablek. U nás funguje tahle sušička :-)

Na věnečky dneska nedošlo, jen jsme se zastavili v Obi a dokoupila jsem věci, kterými je chci ozdobit. Snad se to povede zítra - foto dodám :-)

Nesnáším pavouky

      Nesnáším pavouky, vyvolávají u mne zcela iracionální děs ..... dokážu si říct, že je malej, že mi nemůže ublížit - ale to jen ve chvíli, kdy žádného nevidím ..... navíc mám smůlu, že nyní žiju v baráku. Malé pavouky už jsem se naučila ignorovat, ale ten dnešní? A celá rodina se mému strachu směje .... a že by ho někdo vyhodil na mráz to ne. Vůbec nikdo si nedokáže představit jak mi je .... představa, že podám Tomíkovi plyšáka a on na něm bude ..... brrrr.
     Jinak dnešní den byl takový nijaký - normální ..... jen už sonduju a sepisuju dárky k vánocům. A Tomík se naučil říkat, že přijde Ježíšek :-)
     Alespoň jsem si dneska připravila dva věnce - zítra budu zdobit. Poznáte z čeho jsou?

A teď se jdu uklidňovat - zkusím uháčkovat srdíčko

Pracovní neděle

     Zase jak pro koho :-) Honza dodělal střechu na budoucím kotci pro psa, holky otrhaly jablka a vyčistily okapy, Honzík vyfoukal stání - já jen uvařila :-( Odpoledne jsme jeli do Benešova ..... pak už jsem jen udělala DPH, které mi přinesli na poslední chvíli. Tomík v poledne nespal, jen chvilku v autě do a z Benešova. V normální večerní čas samozřejmě nechtěl do postýlky ..... uložili jsme ho ve tři čtvrtě na deset a nechali ubrečet. Naštěstí to netrvalo dlouho.
    Zítra se pustíme do sušení křížal - ňam, ňam. A snad nám provoní i obývák :-)

Pracovní sobota

      Tedy jak pro koho. Já dneska ani nejela s Tomíkem plavat - jsem na brufenech, nechci riskovat - zatím mne bolí celé tělo a jinak nic.
      Honzík dneska zlikvidoval poslední zbytky listí. Velká Kačka pomáhala Honzovi s kotcem pro psa .... mají hotovou kostru a střechu - jsou to šikulové. Malá Kačka se snažila uhlídat Tomíka, který chtěl pomáhat všem. Už jsem mu dneska musela dát ven kombinézu - ještě v jedenáct tady byli jen tři stupně :-(

Já se snažila uvařit oběd - měli jsme hovězí na česneku, bramborový knedlík a špenát. Špenát zbyl, tak budou zítra palačinky - někdo si je dá k obědu na sladko, někdo s tím špenátem. Pak jsem vymýšlela buchtu na zítra. Inspiraci jsme s malou Kačkou objevily v Apetitu. Zítra snídáme toto:

Jo,jo - Halloween se blíží. Zítra vydlabeme velkou dýni a dáme ji ven. 

     Večer přišly na návštěvu Jitka s Terezkou ..... byl to pohodový večer. Tomíkovi se spát nějak nechtělo - tady je fotka v devět večer

Zima

     Je mi zima a všechno mne bolí .... asi na mne něco leze. Ale popořádku.
     Noc byla strašná. Nevím, jestli se Tomíkovi něco zdálo, nebo co se dělo, ale vlastně celou noc spal se mnou a klidná noc to rozhodně nebyla. Ráno byl divný .... hrozně mazlivý a plačtivý. Nakonec se nějak probral, odjeli jsme zpívat, ale i tam to nebyl Tomík. Ještě jsme se stavili na nákupu v Albertu a pak honem domů. Tomík putoval rovnou do postýlky.
     Odpoledne jsem ho lákala ven, ale nechtěl. Líbilo se mu, mávat na mne přes okno. Doma ho hlídala Kačka a já strávila víc než tři hodiny foukáním a šrotováním listí z naší zahrady .... a ještě jsem ji ani nevyčistila celou .... ono to stejně bude kolem dokola - třešně mají opadané listy snad jen ze čtvrtiny, jabloně vůbec a sousedovic dub taky ne. No čeká nás to ještě několikrát.
      A teď je mi zima a všechno mne bolí - a to jen sedím u Indiany a háčkuji .... tedy jenom - stačila jsem naložit hovězí na zítra a z druhé půlky si udělat základ guláše. Ten ale přijde do mrazáku - nebudeme jíst hovězí dva dny za sebou. Teď přemýšlím o nějakém zákusku. Že by roláda? Ale to jen podle toho jak mi bude. Zatím to vidím tak, že vzdám zítřejší plavání :-(
     Myslím moc na Mišku a její Klárku - doufám, že jsou obě v pohodě. Holky, držte se.

Proč?

     Celý den byla pohoda - dopoledne mi Tomík střídavě pomáhal vařit a střídavě se tulil ke Kačce. Doklad tady:

Po odpoledním spaní jsme s Tomíkem vyrazili na procházku - venku ho to moc nebavilo, vydrželi jsme tam zhruba tři čtvrtě hodiny. Pak už jen koukal na odpolední program pro děti, ani moc nezlobil.

      Za to Honzík - ze začátku dobrý - dřevo i třísky udělal bez protestů. Ale večerní vytření - scéna nad scény .... kdyby alespoň nebyl vulgární a mluvil se mnou jinak ..... má zákaz vycházek ..... vím, že to nic neřeší, ale co mám dělat? Protože má wifi-nu zabudovanou v notebooku a ten nedá /prý je jeho a já nemám právo mu ho brát :-( a silou proti němu samozřejmě nepůjdu/, znamená vzít mu net - vypnout wifi-nu pro všechny. To není trest pro něj, ale pro nás. 

      Tak nám stojí mop opřený o stěnu a kýbl překáží v cestě .... a co dál .... není schopný reagovat na jakýkoliv způsob jednání ..... chce se mi ze všeho jen brečet. Nemohla by se ta puberta odstěhovat někam dost daleko?

     Ty věnce jsem včera opravdu stihla:

Ten oranžový není na hřbitov - ten je k nám na dveře :-)

Nový marod

     Tak mám doma maroda - Kačka ulehla s Atb na zánět dutin :-( Díky tomu, že je doma a přeci jen jsme na Tomíka dvě, tak jsem byla pilná. Udělala jsem kuřecí polévku, Honzíkovi buřtguláš, dvě várky pudingu a banánovou buchtu. A to jsem ještě stihla háčkovat a teď se konečně chystám na dušičkové věnce. Už je slibuji
moc dlouho a to mne štve.
     Dojela jsem nakoupit a hlavně se stavila v Obi - potřebovala jsem patrony do lepící pistole ..... už moc povídám a málo dělám ..... jdu na ty věnce - foto vložím později.

Tomík

     Tak Tomík je stále bez teplot a nějakých dalších příznaků ..... jít k doktorce nebo nejít? Úplně v pohodě není - přes den sem tam bafne dudlík a jde se pomazlit ... je takový unavenější .... ale zase mi nechce lézt tam mezi nemocné .... prostě nevím. Možná to jsou jen ty poslední stoličky ... asi ještě vyčkám a uvidím. Snad už bude dobře.

Neděle

     Od soboty od večera neměl Tomík ani teplotu - nechápu to .... jeden den šílená horečka, druhý den nic .... ani rýma, kašel - nic.
      A v neděli ráno svítilo sluníčko .... máme sedět doma a vyslat Honzu navečer pro Piňďulku na letiště? Nebo jet pryč? Dohodli jsme se, že vezmeme kočár, Toma nabalíme a vyrazíme směr Zubrnice. Tam se konal jejich podzimní jarmark.
Zubrnice:

Krásně nám vyšlo počasí, lidí bylo přiměřeně - nádherný den. Vyjížděli jsme na poledne, Tomík spal v autě a pak dlouho vydržel v kočárku. U mlýna si vyzkoušel hrátky s vodníčkem:

Ale nejvíc se mu líbila dřevěná mašinka na nádraží: 

Pak taky traktory:

Jen vození na trakaři se mu moc nelíbilo:

Cesta do Prahy byla cesta - necesta :-) Nechtělo se nám vrátit na hlavní silnici a pospíchat .... volili jsme okresky a to takové, které se ztrácely v lese pod listím, ale byl z nich nádherný výhled. Tomík nám opět usnul. Probudil se až u Ivana. Dali jsme kafe, pánové zhodnotili volby a my vyrazili včas na letiště. Piňďulka přiletěla z dovolené přesně. Tomík viděl pár letadel, nejvíc ho fascinovalo, že blikají jako jeho hračka doma :-) Cestou zpátky chvilku brečel, mysleli jsme,že usne. Ale kdepak - od Černého mostu do Boleslavi jsme vyzpěvovali dětské písničky. U McDonalda se dokonale vzpamatoval - dokonce tak, že nám ještě v 11 v noci tancoval :-)

čepička

     Tak nejdříve vzpomínaná čepička pro Kačenku:

Musím říct, že jsem nečekala, že mne háčkování bude tak bavit. Pokračuji šálami a už jsem si našla i pár tipů na vánoce.

Ráno

Tomík dostal poslední brufen včera ve 20.00 - už v deset to vypadalo, že začal řádit jako černá ruka. Vkládám foto:

Naše nemocné dítě si tady vyšlapovalo v Kaččiných bačkorách :-)
     Spali jsme s malými přestávkami do čtvrt na devět. Vypadá, že zatím brufen nepotřebuje - skáče na matracích, honí kočky po obýváku .... ještě jsem ho neměřila - to až začne být vláčný.

Už zase

Pátek jsem si užívala .... Tomík nezvracel, krásně si hrál sám a já se mohla věnovat kuchyni. Dělala jsem domácí bagety, preclíky a roládky, pomazánku z červené řepy. Večer jsme totiž měli veeeeelkou návštěvu - Honza s Jirkou dostali totiž ve středu nápad, který jsem musela zrealizovat ..... sezvali jsme dobré jádro naší party. Protože všechny dobrůtky měli ohlas, vkládám recepty:
Pátek jsem si užívala .... Tomík nezvracel, krásně si hrál sám a já se mohla věnovat kuchyni. Dělala jsem domácí bagety, preclíky a roládky, pomazánku z červené řepy. Večer jsme totiž měli veeeeelkou návštěvu - Honza s Jirkou dostali totiž ve středu nápad, který jsem musela zrealizovat ..... sezvali jsme dobré jádro naší party. Protože všechny dobrůtky měli ohlas, vkládám recepty:
Pomazánka z řepy:
2-3 červené řepy, 2-3 sterilované okurky, křen, cibule, česnek, majonéza (2 krabičky nebo necelá sklenička), sůl
Řepu umýt, uvařit do měkka (15 min), po vychladnutí oloupat a nastrouhat na hrubo.
Okurky a cibuli nakrájet na kostičky, smíchat s řepou, přidat majonézu podle potřeby, aby se to hezky spojilo.
Podle chuti přidat na jemno nastrouhaný křen (cca 2-3 lžíce podle síly) a prolisovaný česnek (2-3 stroužky).
Dosolit, namazat na veku nebo jíst s rohlíkem, grahamem apod ..
Já česnek nedávala a byla dobrá i tak.
Bagety:
150 ml vody, 200 ml mléka, 3 lžíce oleje, 200 g polohrubé mouky, 100 g žitné celozrnné mouky, 200 g grahamové mouky, 1 lžička soli, 1 lžička kmínu, 1/2 kostky droždí
Vše dáme do pekárny v uvedeném pořadí a zapneme program "Těsto". Po vykynutí z těsta vyválíme 2 bagety a necháme ještě asi 10 minut kynout na pečicím papíru na plechu. Potom bagety na několika místech trochu nařízneme, potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme třeba sezamovým semínkem, kmínem, mákem...
Pečeme asi 20 minut na 200 stupňů.
Já dala 300 g polohrubé a 200 g hladké mouky - celozrnnou ani grahamovou doma nemám. A hlavně to chce podstatně více soli!!!!
Preclíky:

400g hladké mouky,

100ml mléka a 100ml vody,

2 lžičky soli,

 lžička cukru,

1/2 kostičky čerstvého droždí nebo přiměřené množství sušeného

I tohle těsto mi zadělala pekárna, po vykynutí jsem ho vyválela na středně silnou placku a rozkrájela na zhruba 1 cm pásky. Ty jsem trochu zatočila a nechala na plechu 10 minut dokynout. Pak je potřela trochou mléka promíchaného s prolisovaným stroužkem česneku. A vrzla do trouby a nechala je, dokud nezezlátly. Do dneška zbytek ztvrdl a prý byl lepší než včera.

Roládky:

Klasické balení listového těsta jsem nechala povolit a pak rozřízla na polovinu. Každou vyválela na slabo - první posypala grilovacím kořením, pokladla šunkovým salámem a plátkovým sýrem. Na druhou jsem nahrubo nastrouhala Nivu. Obě zarolovala a každou roládku nakrájela na plátky. A dala péct :-) Ňam :-))))

    

No a v deset v noci se Tomík probudil s horečkou ... a ta mrcha se ho drží doteď :-( Celý den je jen se mnou a i čepičku pro Kačenku jsem dodělávala s ním v náručí .... ani fotku nemám - snad mi nějakou Lenka pošle.

   

    

Den pro ....

     Mám pocit, že si poslední dny jen stěžuji.  Dnešek začal taky mooooc pěkně  -  Tomík se rozhodl vstávat s tatínkovým budíkem :-( Ještě na chvilku jsem ho ukecala, ale v sedm konečná - vstáváme. Dopoledne přijela Radka se Zdendou, pak jsme s nimi jeli na nákup a sami vyzvednout bedýnku. V Kauflandu jsme se potkali s dědou :-)
     V poledne přijela Pavla a Tomík mazal do postýlky. Vzbudil se po dvou hodinách - docela brzo .... a pozvracel mne. Píďa malý zvracel až do osmi večer .... snad 20x :-( Nepomáhala Cola, nepomáhalo chování, nepomáhalo nic. V osm projevil zájem o naši večeři - míchaná vajíčka na slanině a nevím, co se mu v žaludku dělo, ale od té doby nezvrací .......ťuk,ťuk ..... musím to raději zaklepat. Tak na nás myslete, čeká nás noc - snad ji zvládne v pohodě.
     Dopoledne jsme ještě stačili vydlabat dýni a teď jsem dodělala Kačky čepici. Je to moje první s dírkatým okrajem - snad se jí bude líbit.
Naše dýně:

Netušila jsem, že vyfotit svítící dýni je taková fuška

Odpoledne, večer

      S Tomíkem bylo dobře - on je opravdu kouzelný. Dneska je mu 22 měsíců :-) Už umí spoustu věcí - střídá nohy do schodů, utíká, skáče. Rozumí pokynům - tedy jen když chce :-) - začíná slušně opakovat ... prostě je z něj už velký kluk.
     Jen ten náš blb pes se rozhodl zdrhat ... a tím mi zkazil den. Zase bylo doma dusno kvůli ptákovině :-(
Jsem z toho nějak utahaná - nic se mi nechce - a proto jsem začala háčkovat čepici Kačce. Už mám připraveno na čepičku malé Kačence, jen mi nějak chybí velikost její hlavičky. Lenko - halooooo - bez toho to nepůjde.
Tak zase zítra.

Pohoda

     Ráno jsme vstávali docela brzo - už v půl osmé. Já s lepší náladou a Tomík s mazlivou. Dneska jsem zase po dlouhé době nikam nemuseli, nikam nespěchali. Pohodička ..... stavěli jsme ohrádky pro zvířátka, komín, četli z knížek. Pak jsme uvařili zeleninové cosi - měla to být polévka, ale je to spíš zeleninová kaše - ovšem Tomíkovi jede :-) Pomáhal mi - vaření ho baví a já jen koukám, co všechno má okoukaný ...  když zjistil, že jsem připravila česnek, tak běžel pro lis :-))). Sám si řekl, že chce do postýlky - takže já mám uklizeno, jdu si uvařit kafe a hlavně jsem Vám to musela napsat - už je líp :-)

Měla bych psát

ale nechce se mi. Proč já musím fungovat jako hromosvod všech nenálad v téhle domácnosti? Fakt se  mi teď vůbec nic nechce.
     Jen stručně - ráno jsme jeli na návštěvu s Radkou a Zdendou za společnou kamarádkou do Zákup. Tomík cestu tam zvládl bez plínky, tam v zápalu hraní zapomněl kde je nočník a byl z toho bobek ve slipečkách :-( Cestou domů se ještě počůral :-( Fotky jsou bohužel ještě ve foťáku.
     Odpoledne jsme jeli k našim. Mamča mi chtěla obarvit hlavu - ale jako na potvoru jim zrovna dneska netopili a netekla teplá voda. Tak snad zítra u nás doma.
     Tomík vydržel do půl desáté a šel s knížkou spát. V osm nás hodně rozesmál. Ozvala se znělka Ordinace, Tomík bafnul knížku a mazal do ložnice do postele ..... přesně napodobil svého tatínka :-)
     To byla asi jediná světlá chvilka dneska - jinak by se tenhle den mohl jmenovat Pech. Snad bude zítra líp.

Normální den

     Ráno Honzík přišel s tím, že ty záda nepolevily .... vrátil se do postele a nechal nás dospat. Spali jsme do osmi, pak Tomík křičel to svoje "taň" :-) Honzíka jsme vytáhli v půl deváté, že pojedeme k doktorce. Ale dorazila Radka na rychlé kafe - potřebovaly jsme "zdrbnout" ty naše chlapy :-) Vyráželi jsme v půl desáté - Radka na cvičení a my konečně směr Lékařský dům.
     Doktorka konečně uznala Tomíka za zdravého a oočkovala ho. Honzík má ty záda asi dost ošklivý, když mu jen ona sama nahmatala svaly v křeči. Prý páteř "zažila" nějaký šok a svaly ji chránili tak, že se stáhli. To určitě bude to poslední naražení při zápase. Tehdy si Honzík stěžoval na žebra ..... Takže mu nasadila léky na uvolnění svalů a nechala ho ještě doma - záda má mít v teple :-)
     Tomík si při očkování jen kníkl, za to v sámošce a na chodníku se předvedl. Měl svůj první vztekací maxizáchvat. Mě to nechávalo klidnou - přeci jen už nějakou školu od starších dětí mám :-) a kolemjdoucí? Ti se většinou dobře bavili - jen Honzík raději utekl k autu - chudák se za nás styděl :-) Tomík pokračoval ječící scénou i v autě - tak jsme po dlouhé době jeli domů s muzikou :-)))
     Doma se chtěl jen tulit a uklidnil se. Zároveň s tím si docela dobře odpočinul - spát šel až v půl jedné a vydržel skoro do pěti. Co z toho vyplývá? No jasně - do postýlky mířil až kolem desáté. A jak vypadá takový večer s Tomíkem? Ukážu Vám pár fotek. Na té první Tomík předvádí jako manekýn čepičku pro Claudii:

Táto, co to čteš?

Já budu číst s Tebou, jo?

Vypadám spokojeně, co?

A ty, bráško, nekoukej pořád do toho počítače!

Hlavní je, že nemá horečku - posledně reakci na očkování měl, teď naštěstí ne. A prý máme od doktorů pokoj až do tříleté prohlídky - huráááá!

Prosluněná neděle

     Máme smůlu - i když je od rána hezky, tak my jsme ve stínu. A to znamená, že je zima a mokro.  Tomík se vypustit na zahradu nedá :-(
     Před obědem dorazil Ivan s Vojtou a Teddym. A skoro všichni /až na Honzíka, prý ho ta záda ještě bolí/ jsme se nechali vylákat sluníčkem na procházku. Autem jsme popojeli do Stvolínek a přes kopec se vydali zpátky. První foto je z čekání na chlapy /točili auta/ - vyhříváme se jako hadi :-)

Cesta vedla kolem chat a na jedné zahradě měli takovouhle nádheru - tenhle strom bych chtěla takyyyyy:

Pak už jsme šli cestou necestou - přidávám dvě fotky - jedněm se šlo lehce a těm dalším? Raději nemluvit :-)

Došli jsme na Kozly - pánové neomylně zamířili do hospody, Tomášek na hřiště :-)

Na posledním kousku cesty vymyslel Honza zkratku - divili by jste se, kudy se dá kočárkem projet :-) Tomík samozřejmě usnul těsně nad domečkem, chvilku spal na zahradě, ale spaní měl pro dnešek rozházený :-( Usnul ještě jednou v postýlce - spal do sedmi, pak tady strašil do deseti. Jsem zvědavá, kdy bude zítra vstávat. 

      Zítra mám jít cvičit, ale uvidíme. Honzíka prý ty záda stále bolí, tak uvidím, jestli nebudeme obíhat doktory :-(

     Kdyby jste někdo poznal ten strom na fotce, tak dejte vědět :-)

Všechno možné

     Tak nejdříve foto slibované čepičky:

Už jsem tedy Tomíkovi udělala další, ale tu zatím nemám nafocenou. Dneska mi tuhle pochválila nějaká paní na závodech v Dobranově - přiznávám, moc mne to potěšilo. Další, na kterou se vrhnu hned zítra, poputuje za Claudií do německa :-)

     V pátek jsme ráno vyrazili na zpívání. Obě holky /Kačka a Claudie/ jeli s námi, protože jsme po zpívání mířili do Prahy. A Claudie si hrozně přála Prahu vidět. Měli se tam sice stavovat cestou domů, ale měli na ni jen hodinu!!!!! To mi přijde strašný - takže si Claudie vyřídila omluvu z pátečního programu a Kačku jsem omluvila ve škole.

     V poledne jsme Tomíka odevzdali babičce a s Piňďulkou vyrazili do Prahy. My na veletrh do PVA a holky na vlastivědnou exkurzi :-)

     V Letňanech na nás čekala Pavla , po prohlídce pavilónů jsme vyrazili do Ikei. Tam jsme měli v sedm sraz s holkama. Přišli úplně uondaný - ono i těch pět hodin, co měli, je strašně málo. Prostě Claudie musí přijet - vždyť i ten náš kraj jen tak prolítli :-( Po cestě domů jsme se ještě stavěli v Boleslavi - a tam mne chytla příšerná migréna. Takže doma vlastně jen rovnou do postele. 

     Seznámení Claudie s Pavlou je příběh sám pro sebe. Pavla totiž nemá zábrany si povídat, aniž by uměla jediné slovo německy nebo anglicky - ona ale určitě bude tvrdit, co jich použila :-))) Cesta domů nám díky Pavle ubíhala za hurónského smíchu velice příjemně :-)

     Dneska jsme se konečně dostali na plavání. Tomík nic nezapomněl, naopak - v létě zjistil, jak plavat sám a po svém, a to hodlal provozovat i v bazénu - a to dost dobře nejde :-)

     Honza mezitím odvezl holky ke gymnáziu - Claudie už odjížděla domů. Je to zvláštní - nejdříve jsem se hrozně bála a teď mi je fakt líto, že odjela.

     Pak vyzvedl nás a jeli jsme domů v klidu posnídat. Ráno na to totiž vůbec nebylo pomyšlení - probudit Tomíka se totiž rovná velkému řevu a komplikacím. Tomík musí vstávat sám - pak je v pohodě.

     Dopoledne jsme ještě vyrazili na závody holek. Tomíka víc než koně zajímalo prasátko: 

A jak vidíte, bavilo nejen Tomíka:-) Sešla se tam trojka malých kluků a u Soukupů jsou zařízení i na malé děti. takže se kluci měli o co "prát"

     Odpoledne, ač se vzbudil sám, pokračoval Tomík v nenáladě. Odchod na procházku byl docela krušný. Naštěstí se uklidnil a my mohli obejít alespoň rybník. Venku bylo dneska fakt nádherně.

Chtěla jsem Vám sem dát ještě nějaké fotky, ale vkládání nějak nefunguje. Tak příště, teď jdu spát :-)

Středa

     Ráno jsem jela za Radkou - pochlubit se čepičkou a okouknout nové skříňky v obýváku a na chodbě :-)
Jsou moc pěkné. Ne tak už čepička - musela jsem kus upárat, ale už je hotová. Seděla jsem nad ní celý večer a noc - vlastně až do teď. Foto zítra - snad Tomíkovi bude.
    Večer přijela Piňďulka - měla narozeniny, takže jsme ji popřáli a konečně jsem jí mohla dát hrnek, který si vyhlédla na prvním veletrhu, který jsme navštívili v září. Já tam tehdy ukecala výstavce, protože oficiálně neprodávali a já se nechtěla spolehnout na jejich internetový obchod. A musela jsem to vydržet až do teď .... dost hrůza, ale zvládla jsem to a doufám, že jí udělal radost.
     A taky jsme zjistili, že Claudie umí anglicky!!!! Kačka nám to záměrně tajila - takže Claudie s Piňďulkou plynně konverzovala a já už nemám strach, že si neporozumíme - slovíčka z Anj mi naskakují samovolně - větu asi dohromady nedám, ale pomocí rukou a nohou to nějak zvládneme :-)
     A jdu spát - další zítra

Zvláštní den

     Dneska byl zvláštní den? Proč? ....
     za prvé - myslím, že umím spoustu ručních prací, ale jak už jsem někde psala, háčkování mezi ně nepatří. Ale štvalo mě, prosit pořád Radku. Tak jsem dneska vzala do ruky háček ..... a teď už mám zhruba půlku Tomíkovi čepice ..... je možné, že ji ještě stokrát vypářu, ale zatím se mi líbí. Uvidíme co na ni zítra řekne Radka.
     za druhé - já dneska objevila dalšího nevlastního sourozence - sestru. Byla to náhoda - bráška na FB poslal fotku Badíka, který ten den zemřel :-( a ona ji okomentovala  tak, že použila slovo bráško ..... to mne zarazilo a hlodalo to ve mne, až jsem dneska po chatu na brášku zaútočila ..... ten lotr ji zná už pár let a mlčel .... tak jsem ji s obavami kontaktovala a ráno jsme si chvilku psaly .... bylo to příjemné. O to víc mne mrzí, že jsem se zabrala do háčkování a večerní chat prošvihla. Báro, jestli to čteš, tak se moc omlouvám, snad to vyjde jindy.
     Až na tyhle dvě události to byl docela obyčejný den - jen Tomík šel spát až kolem druhé a vstával tak akorát na Kouzelnou školku. Večerní spaní v ještě rozumnou dobu byl docela problém.
     Kačka s Claudií byly dneska ve škole a po o je všechny povozili po okrese. Já jim upekla kecaný koláč - už je půlka pryč a k večeři udělala bramboráky. Snad přišli Claudii k chuti. Ona jí jako drobeček - já vždycky zapomenu, že je skřítek a skřítci jedí málo :-)))
Recept na kecaný koláč:
375g hladké nebo polohrubé mouky, 20gdroždí, 60gcukru, 200 ml vlažného mléka, 60g másla nebo hera, 1 vejce, 1 špetku soli
Do pekárny opět nejdříve tekuté a pak pevné a nechat jí dělat svoji práci :-) Na vrch jsem si připravila tvarohovou, makovou a ořechovou náplň + povidla a marmeládu. Když těsto vykynulo, naplácala jsem to nahoru jak mne napadlo a posypala žmolenkou. Pekla na 200 C zhruba 30 minut. A takhle to dopadlo:

Návštěva

     Dnešek začal pozdním vstáváním .... Tomískovi se včera večer nechtělo spát, usínal až kolem desáté a dneska ráno se to snažil dohnat. Nechtěla jsem ráno spěchat a rozhodla se, že se cvičení odkládá. Zůstali jsme doma a celý den byl takový poklidný. V pět jsme vyrazili na nákup a před šestou už vyzvedávali Claudii u gymplu.
     Přiznávám, že jsem měla strach. Nebo divný pocit? Prostě osoba, která nerozumí mně a já jí :-( I teď mne štve, že jsou okamžiky, kdy ona stojí mimo nebo já těm dvěma štěbetalkám moc nerozumím. Já kdysi dělala němčinu jen jeden rok na základce, takže jsem fakt mimo. A to se Claudie hrozně snaží - jak říká Honza: "ta by mohla namluvit učebnici němčiny" :-)))
     A jaká je? Žádná němka - tedy to, co si my představíme pod pojmem němka, gertrůda - v tomhle asi bydlím moc blízko hranic a pozůstatek války - předsudky - se tady asi saje s mateřským mlíkem /jak to bylo u mne, která je vychovaná na sunaru, fakt nevím :-)/. Claudie je hrozně milá osůbka - takový malý skříteček. Dostala jsem svolení k fotce a jejímu publikování. Takže tohle je Claudia:

Takový nijaký den

     Ráno jsem vstávala s Tomíkem jako první. Honza vyspával včerejší večer a děti takhle spí normálně. Rodina se začala probouzet kolem desáté .... já jsem si v klidu udělala oběd - tedy pokud mne Tomík zrovna nepotřeboval ke svým hrám - měli vylepšenou bramborovou kaši o celer a smažený květák. Tomíkovi jsem udělala květákovou polévku. Já tedy celer normálně nemusím, ale v té kaši je ňam. Květák jsem obalovala syrový a pak pomalinku smažila - zůstane celý na zkus, není tak blátivý jako předvařený.
Tady je fotka Tomíka, který zrovna zkoušel novou pokrývku hlavy :-)))

     Tomík šel do postele kolem půl jedné a já zjistila, že včerejší buchta měla úspěch a skoro není. A napadly mne koblihy. Těsto umíchala a vykynula pekárna, já si mezitím hezky zdřímla na gauči :-) Pak už byl čas těsto vyválet, vykrájet koblihy a šoupnout je do trouby - nesmažila jsem je - smažený už měli květák :-) Teprve potom vstával Tomík - spal opět víc jak tři a půl hodiny.
     Pár ještě teplých koblih jsem nandala na tácek a hurá za dědou a babi :-) Ta moje "nevychovaná" banda mu je skoro všechny snědla a zbytek co byl doma, už nějakým záhadným způsobem zmizel taky :-) Takže už kyne vykrájená druhá várka :-)))
A tady máte recept + foto:

250 ml mléka
1 vejce
50 g másla
40 g cukru
2 lžíce rumu
1 vanilkový cukr
citronová kůra
špetka soli
500 g hladké mouky (nebo 200 g hladké + 300 g polohrubé)
1 kostka čerstvého nebo 4 lžičky sušeného droždí


Vše nandat do pekárny /nejdříve tekuté přísady/ a nechat udělat těsto. Po vykynutí jsem válela zhruba stejné placky - na první si skleničkou vyznačila kolečka, doprostřed koleček dala lžičku marmelády, přiklopila druhou plackou a kolem hrbolků vykrájela koblihy. Nechala na plechu 30 minut kynout a šoupla jsem je do vyhřáté trouby na 200 stupňů zhruba na 15 minut. Po vytažení jsme je mašlovala rozpuštěným máslem s rumem a sypala moučkovým cukrem.

Návštěvní den

     Tedy nejdříve to byl den uklízecí ..... Honza šel ráno zasadit pnoucí rostliny. To chudák ještě netušil, že z toho bude celodenní akce. Bylo nutné udělat v našem ztvrdlém jílu pořádná koryta, jíl odvézt a navézt tam kompost. Dost se přim tom nadřel. Takže přísavníky čekají na zítra. Já měla nejdřív pocit, že neudělám vůbec nic .... nic se mi nechtělo. Nakonec jsem se rozhoupala a umyla všechna okna v obýváku a v horním pokoji a ještě jsem si přidala dveře. Já fakt budu mít letos ten vánoční úklid brzo :-)
     Tomík chvíli pomáhal mně, chvíli Honzovi .... byl kouzelný, i když nám víc překážel, než pomáhal. Honza odvážel jíl kolečkem a Tomík se za pidisekundu přihasil se svým :-))) Spát šel až v jednu - nějak se mu nechtělo.
Přihlásila se Lenka, že jedou za dědou a že by se odpo zastavili.
     Po obědě se mi chtělo spát, Lenka s rodinou nejela .... ale začali se vracet děti a dožadovat se jídla. Honzíkův hokej dopadl 10-1 pro soupeře, žádná sláva .... a do toho zavolali Majoři, že přijedou ..... dorazili skoro hned, což bylo velké překvapení, protože u nich jsme zvyklí přičítat minimálně půl hodinu k předem danému času. A dorazil i Pavel s Lenkou a dětmi. Najednou nás byl plný dům a z rychlých návštěv bylo příjemné odpoledne, večer a noc. Dokonce se předjednala další společná akce :-))) Jen Tomík s Kačenkou tentokrát zápasili .... když ječeli oba dva současně, tak jsme měli chuť všichni někam utéct.
      A nakonec jsme zjistili, že svět je malý a všichni znají každého :-))
     Zítra nás čeká poslední část úklidu - hlavně musím vytáhnout ty zimní bundy, dneska to nejdříve vypadalo na pěkný den, pak se zatáhlo a dost foukalo ....
    A co mne dneska potěšilo? Že Pavel nemohl náš domeček a zahradu poznat .... nám přijde, že se tady toho moc neděje, ale ostatním to tak nepřipadá - jsem zvědavá jak bude zahrada vypadat příští léto .... doufám, že už tady něco pokvete :-)