Už je skoro pátek

V pondělí jsem po obědě vyrazila za Pavlou. Teplé jídlo a malý vysoušeč je to jediné, čím jsem ji mohla ještě pomoci. Chalupa /na stálé bydlení/ zaplavená 30 cm. Naštěstí jsme v neděli vynosili a zvedli co se dalo - takže to kromě zdí a podlah odnesla de facto jen kuchyňská linka. Taky Ploučnice srovnala zahradu - bohužel :-( Ale na to jak mohli dopadnout, paráda. Foto ani dávat nebudu - buď Vám dá odkaz Pavla sama, nebo si to dle zpravodajství dokážete představit.
Štve mne, že se starostka jejich obce vykašlala na pomoc z Moravy. Sehnala jsem jí vysoušeče přes kamarádku přímo, ne přes kraj nebo humanitární organizace .... bohužel nějak nedorazili :-( takže jich mají v obci pár ... co se dá dělat, ale naštve to.
V úterý jsme se za nimi podívali znova, ale už jde jen o psychickou pomoc.
Ve středu jsem zůstala doma. Přišla jsem totiž v neděli o hlas - zřejmě tím, jak jsem prošla tou ledovou vodou :-(
A navíc jsem už dlouho nebyla s dětmi, Tomíka pořád někdo hlídal - buď abych mohla být tam, nebo v klidu uvařit .... Tomík asi ví, že mi není nejlíp, tak mne ráno nechává vyspat. Spíme zhruba do půl desáté - on od devíti, já zhruba od půlnoci. Kéž by mu takové spaní vydrželo dlouho :-)
Jedna fotka ze včerejška -

Tomík lumpačí u babičky