Tak je to tady, před šestnácti lety už byl něco přes hodinu na světě můj syn. Přišel na svět jako druhorozený, takže starání se o něj bylo pro mne jednodušší, už jsem to měla zažité ..... Díky němu jsem mohla nakouknout do "mužského" světa ...... autíčka, hokej, drsnější pošťuchování .... ale zároveň to by mazel mazlovitý, dlouhou dobu mamánek .... díky němu jsem si uvědomila, jak těžké to mají "jiný, nelétající :-)" děti a jejich rodiče .... ne, není postižený - jen se prostě narodil moc velký a ve srovnání růstový - skutečný věk vypadal "zaostale". Na otázky typu: On ještě nesedí, nemluví ..../dosaď co Ti libo/ jsem velice rychle byla alergická ...... kdepak, je to normální, pohodový kluk - tedy pokud s ním zrovna necloumá puberta :-( nevíte někdo kdy nás tahle potvora opustí?
Honzíku přeji Ti, aby Tví rodiče byli v Tvých očích víc chápající .... věř mi, že se snažíme, ale Tobě občas zastiňuje výhled ta potvora Puberta .... tak ať ji ve zdraví přežijeme oba dva -) Mám Tě ráda
Krásně napsané...všechno nejlepší a hodně zdraví!
OdpovědětVymazat