úterý 30. listopadu 2010

Školka

     Dnes byl Tomík první den ve školce. Ráno mi ho hlídací paní vzala z rukou a poslala pryč, že si ho sama svlékne. Projevy jeho nesouhlasu byly docela slyšet. Prý to trvalo tak čtvrt hodinu a bylo to jen pofňukávání, žádný dramatický pláč - a jak přišli další děti, byl úplně v pohodě.
      Já jsem zatím poklidila, zabalila pár dárků a s Pavlou čekala na telefon. Žádný nebyl :_). Jen se ozvala mamka, že je zpátky doma.
     Tomíka jsem vyzvedla po dvanácté. Samozřejmě  nechtěl domů :-) Byli tři čtvrtě hodiny venku na procházce, malovali obrázek, hráli si. Tomík byl pochválený za to, jak si hezky říká na nočník, jak statečně ťapal na vycházce. Kéž by to další dny fungovalo podobně.
     Doma okamžitě usnul, a dokonce usnul vcelku v pohodě i teď večer.
     Já pokračuji ve zdobení domečku, dneska přišli na řadu adventní kalendáře a u televize jsem si rychle vyšila soba na polštář:
A zítra do práce :-)

pondělí 29. listopadu 2010

Dluh

      Dlužím Vám shrnutí víkendu a dnešek.
      V sobotu jsem byla po dlouhé době plavat. Tomík si to nádherně užil, škoda, že mu voda zhoršuje exém :-(
Odpoledne jsem sama!!!!!! vyrazila k nám na náměstí. Hráli  tam Poutníci a já je chtěla naživo slyšet. To Vám byla paráda - krásné písničky, svařáček, spousta známých ...... koupila jsem jmelí pro babičky a Piňďulku a vyrazila na návštěvu k mamče a pak slavit narozeniny Jitky. To byl pro změnu pohodový večer :-))))
      V neděli jsme s Kačkou po obědě jely šít vánoční ubrusy a povlaky na polštáře .... měla jsem strach, že to nevynikne, ale kdo to viděl, tomu se to líbí :-) Dopoledne jsem zvládla udělat pro nás netradiční adventní svícen. Nějak se mi tentokrát nechtělo do kulatého:

Když se Tomík prospal, přijel s ním Honza za námi. Tomík si užíval babičku i tetu:

     Protože babička nakonec bude marodit o něco déle než počítala, nastupuji jako záskok za ní do kanceláře. Musela jsem dneska Tomíkovi sehnat hlídání. Naštěstí mi ho vezmou u nás do miniškolky. Zítra jde na zvykání, myslete na nás, ať moc nepláče.
     Vzkaz pro Mišku - moc se omlouvám, bylo toho teď nějak moc a věnec putuje zítra.

pátek 26. listopadu 2010

Jsem tele

     Ano, jsem tele - dnes jsem si totiž nezapomněla foťák doma, ale naopak jsem si zapomněla dát do něj kartu - takže opět nejsou žádné fotky.
     Včera jsem zvládla dodělat Tomíkovi čepičku - chtěla jsem ho vyfotit a zjistila výše zmíněné :-( Tak zítra.
     Ráno jsme jeli zpívat a pak /opět/ k Blance na rychlé kafe - bude mi to chybět, až se Blanka vrátí do práce. Po obědě Tomík nemohl usnout - nakonec jsem ho vyndala z postýlky a nechala ho na gauči odpočívat. Usnul na něm při pohádce Tři oříšky pro Popelku :-) Snažím se navodit si vánoční atmosféru - ale nějak mi to nejde :-(
Na pátou jsme jeli do Boru - tam dneska slavnostně rozsvěceli stromeček. Náměstí je tam o kousek míň narvané než u nás, z kostela jim lítají andělé, jde průvod v čele s Marií, Josefem a Ježíškem. Nechybí Mikuláš a čerti. Loni jsme tam mrzli hrozně dlouho - letos jen co jsme přišli, tak letěli andělé ..... jestli jsme tam byli tři čtvrtě hodiny, tak to bylo hodně :-) ale na to jaká tam byla zima, tak to úplně stačilo. Pak na nákupy a domů.
Jsem úplně hotová, fyzicky mne strašně bolí ruce a to nemají z čeho .-(
    Na zítřek se těším - dopoledne to tady poklidím, odpoledne nechám Tomíka rodině a vyrazím k nám na náměstí - budou vystupovat Poutníci ...... a pak k Jitce na narozeniny - návrat někdy. Na tenhle ten typ návratu jsem objevila úžasnou hlášku ve filmu "Líbáš jako bůh": "Dneska večer přijdu zítra" :-))))) - takže zítra nebude zřejmě žádný článek
Tady je andělské stvoření při přistání - bohužel zezadu:

čtvrtek 25. listopadu 2010

Doma

      Doma je konečně mamka. Dneska jsem ji uloupila z nemocnice. Hloupé je, že se tam musí v úterý vrátit. Snad bude líp. Musí být.
     Tomísek včera spal po cestě z Ústí. Doma pak řádil až do jedenácti. Ráno kolem sedmé pokvíkával - myslela jsem, že chce vstávat - kdepak, chtěl jen ke mě a pak spokojeně chrupkal do půl desáté. Ráno, ono to tedy bylo spíš dopoledne, nás přivítalo sluníčko. Sice byl mráz, ale to sluníčko bylo vysloveně příjemné. Dopoledne si děda přijel pro židličku, co jsme už nepoužívali a Tomískovi přivezl jeho první adventní kalendář. Myslíte, že bude čokoládičku vyjídat po kouskách? Tady je Tomíkův návod jak na to:
    Pak už mi volal děda a já jela za mamkou do nemocnice. Ještě, že je doma Honzík a mohl pohlídat. To jsem ještě netušila, že ji povezu domů. Dala jsem si u ní kafe a mazala za klukama. Tomík šel akorát spát. Po vyspinkání jsme jeli babičku navštívit a hlavně jí rozptýlit. Pak ještě nákup v Hypernově a hotovo - už jen doma relaxovat ..... jdu honem dodělat Tomíkovi čepičku, chci mu jí dát zítra :-)

středa 24. listopadu 2010

Sněží

     Tedy ráno sněžilo. Sníh ve mne vyvolává klid, ale dnešní den byl tak hektický, že se k němu ten sníh vůbec nehodil - taky, alespoň u nás, nevydržel.
     Ráno jsme jeli na oční - objednaní jsme byli na devátou .... snad ani nechtějte vědět, v kolik jsme přišli na řadu. Kačka nemusí nosit brýle na dálku, Tomík nešilhá, Honzík má tupozrakost a v jeho 15 se budeme snažit ty oči a mozek sladit a já mám zvýšený oční tlak ... dobrý výsledek, ne? Pak honem na poštu pro balíčky, na jatkách jsem se stavila pro úžasnou vinnou klobásu k obědu a ještě něco na chleba, u Karásků pro posledních pár faktur k DPH a když jsme dorazili domů, tak bylo tři čtvrtě na dvanáct :-( a to všechny ty zastávky po očním byly spíše průlety. A ve čtvrt na jednu měla přijet Radka. Brambory do papiňáku, klobása na pánev, faktury do počítače, email s tiskopisem odeslat, oběd Tomíkovi nandat, napsat zprávu Honzovi, spakovat se na výlet ....
ještě že Radka přijela až v půl.
     Ale pak už to byla pohoda a klídek. Děkuju Radce za výlet. Sehnala jsem i jeden vánoční dáreček a přesvědčila se, že kluci spolu umějí být skvělí ..... já si tedy nákupy užila :-) Tomík chodil od jednoho vánočního stromečku ke druhému, se všemi se "laskal" očima. Už se moc těším, až uvidí ten náš :-) Klukům i sobě jsme dopřáli nezdravou večeři v KFC a zamířili jsme domů. Tam mě už čekala Piňďulka se zprávama z nemocnice. Zítra se vyměníme. Piňďulka je služebně v Praze - v nemocnici budu já :-)
    Moc mne mrzí, že jsem nevzala foťák ..... ale poslední dobou bohužel nějak často zůstává ležet na počítači :-(

úterý 23. listopadu 2010

Co napsat

     když den tak nějak uplynul .... dopoledne jsem vysloveně proflákala. Odpoledne jsem jela za mamčou - zítra ji nepustí, udělají ji ještě nějaká vyšetření kvůli krevnímu obrazu. Jsem zvědavá, jestli na něco přijdou - máme trvale krevní obraz pod obraz. Můj gynekolog přišel na to, že já /nebo vlastně moje tělo/ neumím zpracovávat železo - nemluvila jsem o tom s mamčiným ošetřujícím lékařem. Musím se za ním stavit a říct mu to. Třeba by mamču nemuseli trápit. Pak jsem absolvovala nákupy. Prostě poklidný den. Jediná změna - Apisovi přišla bouda - Honza ji hned smontoval. Ještě musíme vymyslet jak ji zateplit. A to je dnes opravdu všechno - celý den pršelo - bylo tak nějak vlezlo. Doufám, že to tady ještě alespoň den bez sněhu vydrží - zítra jedeme s Radkou do Ústí a na cestu fakt sníh mít nemusíme.

pondělí 22. listopadu 2010

Lékařský den

     Ráno jsem volala do nemocnice. Šíleně mne vystrašila sestřička, která tvrdila, že tam mamku nemá. Naštěstí si ještě nestačila "převzít" od noční směny všechny pacienty. Mamča v té době klidně spala na pokoji - nemusela ani na Jipku a pokud to takhle půjde dál, pustí ji ve středu domů.
     My jsme dopoledne ještě zvládli s Honzíkem ORL. V uchu je opravdu zánět a Honza vyfasoval Atb. To se mi ty děti doma pěkně střídají. Když už jsme tam byli, vnutila jsem se setřičce na kožním. Mám si ve čtvrtek kolem poledne s Tomíkem zaťukat, vezme nás bez čekání. To je fakt úspěch.
     Dopoledne jsem jen zvládla namačkat linecké do košíčkových formiček, dopékala je už Pavla. Děkuju. Odpoledne jsem jela do nemocnice za mamkou, Honzík hlídal Tomáše. Navečer jsme vyrazili s holkama k Vaňkům - my jsme pokecali a holky doplnily Mikulášskou garderobu. Já byla celý den jak praštěná polenem - nic mne nebavilo, nic jsem neudělala. Ještě, že tady byla dopoledne Pavla - jinak mi to těsto strašilo v ledničce ještě teď. Zítra máme volný den - snad se zmátořím

neděle 21. listopadu 2010

Šok

     Chtěla jsem napsat - opět pohodový den ........ dopoledne se z velké části připravila zahrada na zimu. Ve středu má u nás sněžit, tak to bylo potřeba. Odpoledne jsme slavili Kačenky. Tak alespoň jedna fotka - Kačky si přejí navzájem:
    Pak ale přišel večer. Už dopoledne mamča volala, že má horečku, není ji dobře, takže nepřijdou ..... chtěla jsem po ní, aby jela na pohotovost .... ale naše mamča. Když odpoledne přijela Piňďulka popřát Kačkám, tak jsme se dohodli, že dojede mamču zkontrolovat a vrátí se zpět. Donutila ji odjet do nemocnice. A přijela zpátky se zprávou, že musela okamžitě na sál - slepák. Nechci domyslet, co by se dělo, kdyby ji neukecala .... zítra za ní půjdu do nemocnice. Teď mi nezbývá nic jiného, než na ní myslet. Mám Tě ráda, mami.

sobota 20. listopadu 2010

Klídek

     Ráno jsem byla probuzena po dlouhééééé době zas jednou hezky. Honza dopoledne dodělal kotec pro psa - hurááááá, už je pes pod střechou a my s holkama se "flákaly" doma. Znáte to - udělat oběd /měli jsme dnes pórkovou polévku a vdolky/ - mezitím poklidit, dát prát prádlo, pověsit, zamést, připravit stůl, sklidit po obědě .... ale že jsme na to byly tři a Honzík občas pohlídal Tomíka, tak to bylo hned :-) Dokonce jsem si mohla po o zdřímnout :-)
    V půl třetí jsme budili Tomíka, protože jsme měli dohodnutý "dětský" bowling od tří. Bála jsem se, že tam Tomík dlouho nevydrží, ale nakonec se dobře bavil celé dvě hodiny:
Kačka opět fotila:
Dobře se bavil nejen Honza:
ale i ostatní:
     Po bowlingu jsme se přesunuli k Majorům domů, mysleli jsme na chvilku a nakonec odjížděli v devět .... já jsem připravila dort na zítra pro Kačky a velká Kačka teď maluje pokojík. A já jdu háčkovat :-)


pátek 19. listopadu 2010

Pátek:

     nahoru dolů - dneska moc hezký den. Dopoledne liduška - ke konci hodiny už byl Tomík moc unavený a nechal se hojdat v náručí jako malé miminko. Byl sladký slaďoučký, člověk by ho sežral :-))) Pak rychlé kafe u Blanky - podle reakcí zbytku rodiny měla úžasný řez. A pro mne ještě úžasnější bylo, že sáhla do desek a vytáhla natištěný recept. Tohle opravdu obdivuji - tu její připravenost na všechno .... ať už to byly naše výlety s dětmi, pečení buřtů nebo výlety na horách .... kdo myslíte že má vždycky  igeliťák, ubrousek, náplast, šitíčko ..... a to nemyslím, že to má na chalupě - ona to vyčaruje kdekoliv a kdykoliv a vyčaruje, co právě potřebujete .... prostě teta kouzelnice :-)))
     Pak jsme mazali domů a snažili se, aby Tomík neusnul. Podařilo se - vyrazili jsme na výlet s mamčou za látkami do České Kamenice. Do obchůdku pro mne moc milého. Nakonec jsem si přivezla vysněný bláznivý vánoční ubrus, a doplňkové látky na polštáře a potahy na sedáky na židle. A Kačka díky jejich polštářkománii přemalovává pokojíček. Přivezla si dva polštáře a látku na povlečení. Představte si, že nám nákup "zabalily" do látkové tašky, které tam šijí ..... U mamči jsme si pak dali rychlé kafe a museli jsme domů - slíbila jsem Honzovi, že ho v půl čtvrté vyzvednu u práce.
    Jen jsme dorazili domů, odevzdali štípačku a trochu si odpočinuli, tak jsme vyrazili na nákupy a Honza pro Janu. Já si odpočinula i u těch nákupů!!!!!! Honza si totiž nechal Tomíka v autě a já chodila po nákupech jen s Kačenkama.  Malá Kačka už večer prochodila v nových bačkorách   .....  no bačkorách - ona má na nohou králíky :-) a předvybraly jsme kozačky. V Kiku jsem si konečně nakoupila balící papír - ten mívám většinou dost brzo - jen letos až teď.
    Tomík šel sice spát až po půl desáté, ale byl hodný ....nebo jinak - mne nechával na pokoji a okupoval tatínka a sourozence, takže jsem odpočívala s háčkem v ruce u televize :-)

    Včera jsem zapomněla na zprávu dne. Kamarádce Petře se včera v osm ráno narodil Šimonek. Do života mu přejeme hodně zdravíčka a sluníčkovou povahu.
   Fotku sice nemám rodiči schválenou, ale snad se nebudou zlobit:
    na téhle fotce se mračí, ale je to skoro jediná nespící :-) Šimonku vítej do tohohle bláznivého světa.

čtvrtek 18. listopadu 2010

Nemůže být hůř?

     Může ...... Ráno přijela Pavla - po celém týdnu!!!!! Huráááá. Bylo z toho pěkné dopoledne. Tomík byl v pohodě. Nejdříve obul boty Pštrosovi
a pak ho zaujal kufr, ve kterém byly malé věci po něm
většinu těch věcí si Pavla odvezla :-) Taky huráááá. 
     Stavěla se tady mamka a odvezla si věci na Vánoční výstavu. Snad se budou líbit a prodají se. Včera jsem Vám zapomněla ukázat, jakou krásnou ceduli mi Kačka vyrobila:
     Odpoledne jsem očekávala reakci Honzíka. Chtěl ven a já ho nechtěla pustit. Ani slovo omluvy, vysvětlení ..... nic. Nakonec odešel - nemám sílu, jak ho udržet doma. Prát se s ním nebudu. Volala mamka, že je u nich. Vlastně se mi dostalo jediného vysvětlení - není tady svobodný ........ co na to říct .......
     Večer mne Hanka pozvala na předváděčku nádobí. Čekala jsem klasické vnucování ..... naštěstí se nic takového nekonalo, byla z toho příjemná večeře s Hankou. Tolik čerstvé zprávy od nás :-)

Blbý den

     Dnešní den se nepovedl. Prostě byl celý úplně mimo. Jediný, kdo by v pohodě, byl Tomík. Tak alespoň pár fotek:
Večeře s tátou:

Koukáme na večerníček:
A takhle krásně si hraju:
A dneska dodělaná čepice:


středa 17. listopadu 2010

Pro Tebe

    Honzíku. Sedíš nahoře a jsi naštvaný. Proč? Neměla bych být naštvaná já? Jsem, ale jen trochu - víc jsem zklamaná. Zklamaná Tvým chováním ..... včera jsem Tě pochválila a dnes jsi mi to vrátil.
    Přijdeš si domů s tříhodinovým zpožděním - bez vysvětlení, bez zavolání, bez promiň .......
    Práci, kterou jsi nasliboval, budu muset udělat já ...... moc Ti děkuju
    Když se chceš chovat jako velký, nebude to jen jedna stránka - chceš courat s kamarády, spát u nich .... nejde zároveň porušovat sjednané podmínky, dohody ...... proto teď bude ten důsledek, před kterým jsme Tě varovala ..... víc se už od Tebe umluvit nedám a Tvým slibům už nevěřím. Pro mne je to jasné, nikam Tě nepustím - dokud mi znovu svým chováním nedáš možnost Ti věřit.
    Tohle jsem Ti chtěla říct osobně, ale prásknul jsi dveřmi a nevrátil ses, když jsem Tě volala, proto tahle forma.
                                                                                                              Mamka

úterý 16. listopadu 2010

Šikula

     Šikula jsem já!!!!!! Komu jinému by se povedlo podvrknout malíček pravé nohy?
     Dopoledne Tomík něco potřeboval nebo něco dělal, já se rychle zvedla a zapomněla malíček za nohou konferenčního stolku :-( Bolelo to tak, že jsem ještě před rodičákem navštívila místní chirurgii. Nic moc kromě klidu, ledu a brufenu se dělat nedá. A prý mám počítat až s dvouměsíční bolestí ..... dost dobrý :-(
     A jaký byl jinak den? Ráno Honza volal kvůli ventilátoru. Přivezte ho, předáme ho servisu ..... a máme zatím doma zmrznout? Tak ho Honza opravil podle Milanova návodu - sice jsme přišli o záruku, ale zase máme teplo ve všech místnostech. Pak se mi povedl ten malíček. Následovala chirurgie a musím je tentokrát moc pochválit. I s rentgenem jsem tam strávila 10 minut !!!!!!!! Neuvěřitelné - příště do nemocnice jedině ve tři odpoledne :-)
     Pak rodičák. Hodně jsem přemýšlela jestli tam jít ..... ale loni jsem byla snad jen jednou :-( a Honzík je v devítce. Honza mne vysadil ve městě žbrblající o tom, že jdu ještě šmajdat po městě, že by mne dovezl rovnou do školy .... ale co tam, když máte ještě tři čtvrtě hodiny času :-( A já si město, ač pajdajíc, krásně užila. Sice jsem prošla jen hlavní ulici a koukala do výkladů, ale nikdo neříkal "Co to je?", nikdo nikam neutíkal ..... klídek.
    A rodičák? Nakonec jsem se bála zbytečně - Honzíka chválili. Ano je typ, kterému stačí trojky, ale má přehled .... v hodinách vypadá, že je mimo, ale na otázky reaguje správně .... je ochotný pomoci  a ten přehled má i takový všeobecný. Prý pokud se budou dělat přijímačky, tak má šanci se dostat kam bude chtít .... prospěchově by to moc nešlo. Přiznávám, potěšilo mne to .... moc ..... Honzíku děkuju a doufám, že Ti to vydrží :-)
     Co mne vyděsilo, byla celková klasifikace jejich třídy - mají 21 žáků a 7!!!!! má nebo jim hrozí pětka z jednoho i více předmětů .... a to je výběrová třída - jak to vypadá v normálních????
     A pak mne vyděsil rozpočet školy .... Pátovka je relativně malá škola, rozpočet na provoz byl schválen ve výši 3 000 000,- Kč. Na to, že polovinu z něho spolknou energie a budova je více než stoletá, tak nic moc /jedná se o rozpočet na provoz, ne na mzdy a učebnice/ .... a teď jim přišlo oznámení, že musí ušetřit 15% rozpočtu!!!!! to je 450 000,.- Kč. Kde vzít? Přestat topit? Nesvítit? Nebo neučit v pátek??? Ředitel Radu rodičů požádal o příspěvek 20 000,- Kč na toaleťáky a papírové ručníky. Jinak si to děti budou nosit z domova .... ne, že bych s tím měla nějaký problém, ale chápu, že mají obavy k čemu všemu jsou žáci schopní ho používat a hlavně, kolikrát ho zapomenou v tašce ..... brrrr. Samozřejmě, že jsme tuhle položku schválili, ale co budeme platit příště?
     Pak jsem se ještě odpajdala rozsvíceným městem ke Sturmům - Honza s Tomíkem tam na mne čekali a jeli jsme domů. Tady mám nožičku nahoře a nic nedělám ..... vůbec nic ...... nezvyk ..... a půjdu už taky spát :-)

Změny

     Honza včera přišel na to, že nám neběží ventilátor, který rozvádí teplý vzduch po domě. Dost ho to vytočilo :-(
    Ráno přijela Radka se Zdendou. Kluci si docela hezky hráli. Zdenda si sebou přivezl letadlo a vrtulník. Vrtulník mne inspiroval k dalšímu dárku. Je totiž součástí stavebnice Brick, která pasuje na naše Žako. A hlavně, Tomík z něj byl úplně urvaný - krásně si s ním hrál. Takže už  Ježíšek objednal a přidal k tomu bagr. Řekla bych, že to u nás bude ve znamení stavebnic :-)
    V půl desáté se z ničeho nic objevil Honza. Vzal si v práci dovolenou a dokud bylo hezky, štípal dřevo. I když máme půjčenou štípačku, tak si dost máknul. Já, inspirována jeho činorodostí, jsem šla hrabat zahradu.
    Když Tomík spal, tak Honza vymontoval vadný ventilátor. Ale co dál s ním? Napadlo mne zavolat Všetečkům. Milan je přes elektriku dost dobrý. Souhlasili s návštěvu navečer. Milan zjistil, že je motor v pořádku, zřejmě odešel teplotní spínač. Zítra budeme volat do Prahy, ventilátor je ještě v záruce. Snad to vyřeší rychle, dneska už máme v ložnici jen 16 stupňů :-(
    Já se večer snažila pohnout s těmi věcmi na výstavu - tady je část dnešního snažení:
V koulích budu pokračovat ještě zítra, konečně jsem přišla na to, jak na ně. Teď jdu zkusit zdobit perníky, pokud budou stát za to, dodám foto zítra .


pondělí 15. listopadu 2010

Krásně

    Dneska bylo venku skoro léto. Dopoledne tady všechno spalo a já se tedy rozhodla využít Blanky pozvání na letiště. Vítek dostal k 15. tandemový seskok. A dnes byl jeho velký den.
    Na letišti se nás sešlo jako Hujerovic :-) Všichni víme, jak je psychická podpora důležitá :-)))) Odjížděla jsem dříve než se Vítek dostal zpátky nahoru k místům pro návštěvníky, ale četla jsem jeho komentář na Fb - prý to stálo za to :-)))
    Tomík byl na letišti skvělý - našel si tam kamaráda a já nestačila koukat, jak hezky si už umí hrát s někým. Nehráli si vedle sebe, ale spolu.

     Odpoledne jsem věnovala výrobě koulí a úklidu ložnice. Honza se vrátil z vandru pěkně unavený, ale myslím, že si ho užil.
     Byl to pro všechny krásně prosluněný víkend.
  

sobota 13. listopadu 2010

Oběd

     Oběd se povedl - tedy alespoň to všichni tvrdili. Já jsem sice uvařila, ale ...... husa zrovna na dietu není :-(
     Včera jsem Vám zapomněla napsat, že ač jsem celé odpoledne provařila, tak to bylo krásné odpoledne - všechny děti tady dole .... ti starší sice u počítačů, ale i tak byli schopní mne vnímat a reagovat na Tomíka. Opravdu to bylo krásné odpoledne.
     Ráno se mi povedlo zaspat .... asi tím, že Honza nebyl doma - nevstával do práce, nebo v noci nechrápal :-) - tak Tomík spal do čtvrt na devět. To se plavání nedalo stihnout. Tomíka jsem nechala Kačce a vyrazila sama na nákup ..... huráááá - po dlouhé době v obchodě sama :-) Pak jsem se snažila dodělat oběd. Husa se díky pomalému pečeňodušení rozsýpala, knedlíky se povedli oboje. Koupené červené zelí nemělo chybu. Polévka chutnala všem. Při obědě se všichni tak najedli, že si ani nedali ke kafi Hrk hrk buchtu.
    Po obědě nastalo trochu dohadování s Honzíkem o splnění slibu z minulého týdne. Nakonec to ustál a listí dodělal. Moc mne tím překvapil. Asi chtěl jít moc a moc ven :-)
    Tomík se dneska nalepil na Kačku .... a já díky tomu srovnala špajz a udělala přípravy na pečení cukroví. Tahle fotka je z kontroly vykrajovátek:
Odpoledne bylo moc hezky - v jednu chvíli úžasné světlo. Kačka vyběhla ven a udělala pár fotek:
     Když se nám povedlo Tomíka dostat do postele, tak jsem se vrhla na vánoce. Mamča chce moje výrobky odvézt ve čtvrtek, tak na nich musím zapracovat.

Dvojčata podruhé

     Dneska jsme vyrazili na zpívání. V šatně jsme se srazili s Radkou a Zdendou .... a taky s lektorkou. Ta nás poprosila, abychom si nesedali k sobě, že se kluci po sobě hrozně opičí a že třeba rozsazení pomůže :-) Řekly jsme jí, že se podřídíme, ale že to moc nadějně nevidíme. Kluci si v průběhu hodiny k sobě cestu samozřejmě našli .... ale snad to bylo lepší. Prostě jsou na sebe zvyklí a fakt, co nevymyslí jeden, to vymyslí druhý :-)
    Po hodině jsme jen ušli pár metrů a šli navštívit naši milou tetu Blanku. Ta je po operaci doma, takže se mohla konat návštěva v dopoledním čase. Od ní už jen do lékárny a na jatka - a dorazili jsme domů opět v jednu. Honem do Tomíka dostat nějaký oběd a dát ho spát.
    Honza tentokrát dorazil brzo - musel se totiž zapakovat na vandr.Na poslední chvíli se domluvili s Jirkou a vyrazili ven. Teď jim momentálně pěkně leje.
    V troubě mám předpečenou husu, houskový knedlíky jsou hotový, brambory na bramborový předvařený, polévka i s knedlíčky hotová, na stole schnou domácí nudle ..... snad se zítřejší oběd povede :-)
    Teď už mám v ruce opět háček .... tak se jdu k němu vrátit.

čtvrtek 11. listopadu 2010

Ubrečené dítě

     Ráno jsme vstávali brzo a budili Kačku - tedy mi ji nebudili, před námi je vzbudil pes :-) Cestou na autodrom jsme ji hodili ke Kociánovi na ORL. A my pokračovali do Sosnové, kam se mi vůbec nechtělo. A kdybych věděla, že nepřijede Radka se Zdendou, tak bych to hned otočila .... a to by byla škoda.
    Takže jsme včas dorazili na místo a já měla štěstí na maminky okolo sebe. Ač jsme se neznali, tak nic nebylo problém - alespoň v začátku. Jako první bylo takové všeobecné seznámení - co v autě je povinné, jak se pásat, nastavit sedačku a zrcátka atp. Klobouk dolů před pořadateli - samí chlapy a najednou skoro 40 ženským s malými dětmi. Pak si nás rozdělili do skupin na jízdy - já měla tucha a nacpala se hned do první skupiny. Zažila jsem velký adrenalin. Učili nás zvládat auto na "ledové" dráze - zastavení za mokra, smyky, vyhýbání překážkám. Při jedné jízdě mne předešel zadek auta a já skončila mimo dráhu .... samozřejmě - klasika - místo vyděšených ženských objevil instruktor v autě rozchechtané maminy. Ale jinak mi to šlo:-) A hned po jízdě jsem se nechala vyhodit z auta a neabsolvovala zbytek jako spolujezdec - asi jsem měla tušení. Tomísek mi šel celý ubrečený s hlídací tetou naproti :-( Chudák, v cizí bundičce a čepici, protože nevěděli co je jeho .... ale rychle se uklidnil a po zbytek dne mu stačilo, že mne hlídal jen očním kontaktem, jinak si hrál s dětmi.
     Ale naběhla jsem si - dětí tam brečelo víc než bylo hlídacích tet. Tak jsem se snažila s jedním klučíkem pomoci. Nejdřív jsme se vydali hledat maminku do vedlejší místnosti a když se k němu nikdo nehlásil, tak jsme ho oblékli a šla jsem se s ním a Tomáškem podívat na okruh. Jaké bylo moje překvapení, když se k němu jedna maminka po našem návratu hlásila. Tak jsem se jí ptala, kde byla ... no prý celou dobu tady, viděla nás jít ven, ale neřešila to ..... chápete to????? Já myslela, že ji přetrhnu. Klučík hodinu brečí a jí to nechává chladnou.... brrrr.
     Naštěstí mi náladu vylepšil oběd. Pavlo přiznávám, že jsem hřešila - ale já ten voňavý zbytek řízku po Tomáškovi na talíři nemohla nechat :-))) Ještě jsme si poslechli přednášku o autosedačkách a pak jsme museli domů - Tomík by nespal a byl by pěkně protivný a to jsem nechtěla riskovat. I tak jsme dorazili v jednu.
    Po spaní jsme jeli Kačce pro Atb a nepořídili je - chápete, že nějaká lékárna zavírá v půl čtvrté? Kdyby od nich Kačka neměla lístek, tak bych je vyzvedla jinde, ale takhle? Bude den navíc bez nich :-( Vyzvedneme je zítra. Pak pro zeleninovou bedničku a na nákup do Kauflandu. Sehnali jsme husu. Takže půjdu hledat ten nej recept a už jsem pozvala babičky na oběd. Takže program na zítra mám jasný - musím uvařit, protože v sobotu je plavčo a to toho moc nestíhám.
    A kdyby jste měli pocit, že jste mne zahlédli na nějaké fotce v novinách nebo slyšeli v rádiu, tak je všechno možný - na tu naši první skupinu se novináři slítali jako vosy :-)
Jen mne mrzí, že jsem v tom raním spěchu nechala foťák doma :-( Tak alespoň z netu - tady jsme se proháněly ....

  

středa 10. listopadu 2010

Dvojčata

     Dnes jsme s Radkou vyrazily na lov. Čeho? Látek, vln a podobných věcí ...... Kluci byli úžasní, obchody je strašně bavili, jen byl někdy problém je uhlídat :-)
     Za dnešek je třikrát považovali za dvojčata a většinou nás litovali :-) Vzniklo to tím, že jsme si je tak nějak přirozeně na střídačku hlídali, aby ta druhá mohla vybírat.
 Já mám dneska tyhle úlovky:
Ten pytlík jsem vzala jen na zkoušku, jak ta vánoční-nevánoční látka u nás bude vypadat. A už teď vidím, že z ní bude ubrus, plus červené a šedé doplňky /polštářky, sedáky ...../ Musím co nejdřív zajet do Kamenice. Ještě jsem si tam nakoupila nitě na vánoční koule. První teď schnou u krbu. Pokud se povedou, vyfotím Vám je zítra.
     V Boru jsem díky Radce objevila obchůdek "Dárkovna". Takže pokud Ježíšek neví, kam zajít, tak sem tedy může :-)
    Pokud sháníte vánoční doplňky, tak Vám mohu doporučit http://www.andelprerov.cz/. Nakupovali jsme tam ve velkém :-) Ale znáte ženské, jednoduché to nebylo. Ta tohle nechce a pak si to rozmyslí, tahle zase zapomene na email od kamarádky .... :-) Ale vyšli nám maximálně vstříc - v pondělí jsme zmatkovali s objednávkami a dnes jsme měli zboží doma a tak jak jsme si přáli :-))) Opravdu moc doporučuji.
    Zítra nás čeká náročný den. Na autodromu pořádají Den bezpečnosti zaměřený na děti a bezpečnost provozu. Jsem zvědavá jak to Tomík zvládne .... celé to půl dne by měl být hlídaný a tak dlouho beze mne snad ještě nebyl. Tak nám držte palce :-)

úterý 9. listopadu 2010

Úterý

     Dnes se mi vůbec nic nechtělo ..... ale fakt nic. Snad i převléknout se z pyžama byl problém. Ale nakonec jsem se nějak zmátožila. Tomík si dopoledne hrál s poleny:
Z fotky to nevyplývá, ale bral si na ně i nářadí :-) Hra mu vydržela celé dopoledne. V poledne jsme odvezli Pavlu do práce a stavili se na nákupu. Po spaní přijel Honza a mířili jsme do Benešova - konečně měli mouky za cenu, za které je chtěla Honzova maminka, tak jsme jí je rovnou odvezli. Tomík se alespoň zabavil a nám utekl den. V Benešově babička vytáhla svoje poklady - zbytky vln, stuh, staré knoflíky .... mám v hlavě knoflíkový věneček .... ale nejdřív musím uklidit ..... už je to potřeba ..... tak zítra .... dnes si ještě užiju "veget" :-)

pondělí 8. listopadu 2010

Narozeniny

     Ale nejdříve ke zmiňovaným perníčkům - poprvé v životě jsem koupila hotové těsto na perníčky. V sobotu jsme vyrazili do Mountfieldu, vzpomínáte? A zatím, co chlapi obdivovali stroje a nářadí, já zaskočila do sousedícího Penny. A tam objevila tohle těsto. Vzala jsem ho jen proto, aby měla malá Kačka co dělat :-) Ta se na něj okamžitě vrhla a spolu s Tomíkem vyrobili perníčky. Samozřejmě, že se testovalo i syrové a moc jim chutnalo - a co teprve teď .... celé rodině moc chutnají. Takže letos nedělám svoje, ale už mám v lednici další dvě :-) Moc doporučuju.
     A kdo, že slavil narozeniny? No přece Zdenda :-) Svoje druhé v životě :-) Jeli jsme mu dnes popřát. Pár fotek:
Ale nejlepší bylo, když kluci vytvořili čtenářský koutek:
Odpoledne jsme opět vyjeli na nákup. Mám "zařízeného" Mikuláše, nakoupené kolekce a dobrůtky nutné na pečení. Dokonce přibyl i nějaký dárek .... potřebuji balící papír a mašle. Jinak dneska odpočívám. Tomíkovi se nechtělo spát, takže jsem se za jeho neustálého pohybu snažila dívat na první díl Cukrárny. To, co jsem viděla, se mi líbilo :-) 
     A ještě musím honem napsat, že mám nové rifle .... přeci jen ty kila dole jsou znát a já teď měla jen jedny, žádné na střídačku. Děkuju :-))))

Prší, prší

     jen se leje. Tak to je teď oblíbená písnička Tomíka. Nejraději na ní má ku, ku :-) Ale vážně - tady opravdu celý den lilo, dalo se jen být doma. U krbu je teploučko.
    Na oběd přijeli z Benešova. Při povídání čas pěkně ubíhal, Kačka fotila o sto šest. Pár jejích fotek:
Tomík pomáhá s pečením perníků :-)
Tady máte i mne


A tohle je ukázka umění mé maminky
Já jsem skoro dodělala čepičky pro kluky - obě jsou uháčkované, ale jen jedna má zatím aplikaci:
Snad je poznat, že jde o auto.
    Tomík si ze včerejšího plavání přinesl pěknou rýmu a navíc ještě exém :-( Tady na té fotce je vidět:
Pokud se do tří dnů nezlepší, tak opět začneme obíhat doktory :-( 

sobota 6. listopadu 2010

Listí

     Listí a zase listí ..... je prostě všude :-( a nikoho nebaví ho uklízet. Dneska to měl za úkol Honza - zpestřil si práci vynálezem vozíku na listí:
    Já jsem byla ráno s Tomíkem plavat. Přiznávám, že naše dítě nemá žádný pevný režim - neustále se přizpůsobuje své bláznivé rodině. Přesto, nebo právě proto, si vytváří některé stereotypy sám. Dnes kvůli jednomu z nich brečel ještě doma po návratu z plavání. O jaký šlo? On si zvykl, že po plavání chodíme "na nákup" - kupovat sobotní snídani ... a dneska jsme nešli :-( jen tak málo a únava z vody stačili na to, že dopoledne promazlil a proodpočíval. K obědu jsme měli sekanou a bramborovou kaši - prý se mi moooooc povedl.
    Já si pak užívala volna - Tomík spal, kuchyň uklidily holky a já mohla dodělat Kačenčinu čepičku. Včera, tedy spíše dnes, se mi už nedostávalo sil. Dopadla takto:
Snad udělá radost. Teto Lenko, kdy si pro ni přijedete? Pavouci už jsou zlikvidovaní :-)
     Po spaní jsme udělali radost Tomíkovi - Honza potřeboval něco na motorovou pilu - takže jsme vyrazili do Mountfieldu a do Intersparu pro večeři :-) V Intersparu nás na mobilu chytil bráška a že večer dorazí.
     Ještě před ním dorazila Piňďulka a pak bráška se svým novým psíkem .... tedy pardon ..... fenečkou. A hned: "Vyfoť nás, já nemám skoro žádnou fotku s Betty". Vznikla z toho tahle fotka:
    Tomáš půjčil nejstarší Kačce svůj foťák a dokonce na delší dobu. Mám slíbené nějaké foto i do blogu - už se na ně moc těším :-)
    Já jsem dokonce dneska dodělala i základ první čepice pro mamču a mám na háčku druhou. Takže dodělat ještě tu a můžu se vrátit k vánocům :-)


pátek 5. listopadu 2010

Rozmrzelost

     Ráno se sice Tomík vzbudil v půl osmé, ale on se tedy zatím se změnou času nevyrovnal :-( Už na zpívání byl moc unavený, nechtěl tancovat, brečel, chtěl domů ... prostě už měl poledne a chtěl do postýlky. Doma si dal polévku a šel spát. Vstával před třetí.
    Potřebovala jsem do švadlenky pro vlny a stužku, tak jsme to spojili s vyzvednutím Honzy z práce a malé Kačenky z domova. Tomík se alespoň prošel po městě. Doma jsem mohla Kačence odzkoušet rozháčkovanou čepici - chyběly jen dvě řady. Takže alespoň tahle je hotová. Čepička pro nejmenší Kačku v rodině je těsně před dokončením a protože jsem v poledne neměla co dělat, rozdělala jsem si jednu čepku pro mamču. Ta už je v polovině ... dneska chci ještě dodělat tu pro Kačku. Zítra máme s Tomíkem plavání a pak je potřeba opět dělat listí na zahradě :-( To je nekonečný boj ....
    Dneska jsem konečně koupila první dárek .... hurááá .... už jsem z toho byla pěkně nervózní :-)

čtvrtek 4. listopadu 2010

Čtvrtek, extrémně teplý den

     Ještě teď - o půl jedenácté - je 14 stupňů. To přeci není normální. Přes den bylo i 18. Ale přitom je tak zvláštně - ponuře.
     Ráno se tady stavila Radka se Zdendou a Pavla. Kluci řádili jak černá ruka, mně se podařilo nalít kafe do klávesnice ..... mám půjčenou Honzíkovu :-) Odpoledne jsme vyrazili na nákup - na pečení cukroví jsem skoro připravená /chybí mi jen čokoládové polevy :-)/, za to stále řeším vánoční dárky rodině ..... no bude to ještě zajímavé.
     Dneska to byl, až na tu venkovní teplotu, zcela obyčejný den.

středa 3. listopadu 2010

Medvědi nevědí

     Dnešek byl krásně pohodový den .... tedy až na to vstávání. Tomík mne vytáhl z postele už v sedm :-( Naštěstí jsem měla ze včerejška naspáno .-)
     Ráno jsem ho nechala odkoukat Kouzelnou školku. No odkoukat - on to má jako kulisu ke hrám, občas ho zaujme nějaká pohádka nebo písnička. Já si při ní vypila v klidu kafe, snědla snídani a zkoukla net :-) Pak jsme vyrazili na nákup a k babičce a dědovi. Už jsme je dlouho neviděli .... Tomík se choval jako velký, předváděl se a bavil je, jen je moc zvyklý, že babičky kolem něho běhají a tahal i tuhle babičku :-( Jenže dědovi s babičkou se už špatně vstává a chodí, tak jsem se snažila běhat kolem něj já, což se mu až tak nelíbilo. Ale vysvětlujte mu to :-)
    Domů jsme přijeli tak akorát na oběd a Tomík pak mazal do postýlky. Dneska spal jen hodinu - sotva jsem stihla poklidit a vzít do ruky háček. Ale vynahradil mi to tím, jak byl hodný .... přečetli jsem snad všechny knížky co má :-)
    Dneska došlo na koupání Tomíka. Rozbil se nám totiž nedávno bojler, tak řešíme koupání jak se dá - Tomíkovo například takto:
     Já jsem se večer opět pustila do vánočního tvoření. Dnešek je ve znamení medvědů.
Ještě jim chybí namalovat "obličejíky" a uvázat mašličky. Ale to až zítra. Mašličku musím koupit. Takže teď mizím zpátky k háčku :-)

Včerejšek

     Včera byl běžný, obyčejný den. Sice jsme jeli k Radce, ale .... kluci si chvílemi pěkně hráli, chvílemi se řezali :-)
     Hlavně jsem přišla na to, že mám ráda naše topení. Divné? Topíme krbem a teplý vzduch je rozveden do dalších místností. Znamená to připravit dřevo, navozit ho do dřevníčku v obýváku /to dělá Honzík/, ráno zatopit, celý den přikládat, snažit se udržet teplotu v obýváku na rozumné teplotě. Čas od času je potřeba vynést popel a  umýt sklo. Nejvíc práce je asi s tím, že je potřeba udržet obývák v uklizené podobě - on totiž přeci jen ten krb čas od času kouří při přikládání, práší se ze dřeva .... tahle všechna práce leze občas krkem, ale máme teplíčko .... i když je tady třeba jen 21, tak je tady teplo!!! Radka topí plynem a logicky se snaží šetřit. Taky měli všude 21, ale mně byla zima!!!!! Chybí to sálavé teplo ..... prostě je to jiné. Celý den jsem se snažila zahřát a nějak to nešlo .... možná, že na mne něco leze ..... spát jsem šla už po Na nože!!!! a vůbec nic jsem nevyráběla - budu to muset napravit dneska.
     Alespoň něco Vám ukážu. Na jedné fotce bylo naše sušení křížal - ale kam s nimi? Měla jsem tady starý povlak na polštářek - damaškový, ale tak starý, že už měl prodřené rohy - bylo mi ho líto vyhodit. tak jsem prodřené rohy zašila a aby bylo jasné, na co teď slouží, vyšila jsem si na něj jablíčko. To jsem si dala .... damašek se sypal, když jsem chtěla srovnat stehy .... no, nějak to dopadlo. Tomík ho strašně rád nosí na krku, jako bernardýn soudek :-), takže mu zrovna dneska urval ucho.
Pár fotek:

úterý 2. listopadu 2010

Vánoce za dveřmi

     Tomíka stále ještě baví stavebnice. Důkaz zde: důkaz není - video je odmítnuto serverem :-(
Tak jinak: video je tady: http://www.youtube.com/watch?v=k5C_VTdCxtY Hurááá, funguje to. Takhle krásně si hrál dopoledne. Ještě si vymyslel další zajímavou hru - vylézt přes svoji židličku na jídelní stůl a pak povykovat, dokud se mamka nezvedne a hupsnout ji do náruče :-) Tak to ho bavilo snad hodinu. Moje zákazy, vyhrožování /i jedna na zadek přilétla/ - nic nepomáhalo. Prostě to byla nová zajímavá činnost a navíc pěkně bláznivá :-)
     Odpoledne jsme jeli k našim a tam mne zastihl telefon - Vánoce se blíží a s nimi naše výstava - budete mít něco na ukázku nebo na prodej? Jasně, že ano :-) Takže už vím, jak budou vypadat moje budoucí večery a noci. Dneska jsem začala věnci :
Pokud má někdo zájem, jsou volné :-) Zítra budu pokračovat :-)