neděle 29. ledna 2012

To jsme ještě nezažili

     Ptáte se co? Miluji divadlo, takže i Tomíka učím chodit do divadla .... včera jsme vyrazili na pohádku "Perníková chaloupka" divadla Zvoneček.

     Poprvé jsme vyrazili na pohádku v prosinci .... klasiky obsazeny asi čtyři řady ... takovouto "návštěvnost" si pamatuji i z dob, kdy jsem chodila se staršími ..... ale včera - fronta na lístky přes celý foyer, normálně jsem to vzdala ...naštěstí jeden vnouček odmítl s babičkou do divadla jít, takže jsme zakoupili jeden lístek venku. To bylo opravdu štěstí, protože při našem návratu se dramatik divadla zrovna čekajícím omlouval, že už lístky nejsou :-(
     Druhý šok přišel vevnitř. Spousta dětí i těch nejmenších držela v rukou pytlíky s chipsy a cucala coca colu. Že musím vydržet šustění v kině, tak na to jsem si dosud nezvykla a v divadle mi to přišlo dost děsný.
     Provedení pohádky bylo moc hezké, jen na dřívější styl uvádění už nejsou naše divadla stavěná, takže např. Jeníčka v chlívku jsme jen slyšeli ....z našeho úhlu nebyla šance jej zahlédnout. Za čtrnáct dní mám opět volný víkend a v divadle je další dětské představení .... pro lístky si pro jistotu sjedu už zítra do předprodeje.

2 komentáře:

  1. Od jisté doby z tohoto důvodu nemám ráda dětská divadla. U nás v rámci kulturního podzimu amatérských souborů nechávaly některé matky děti lézt až na podium. To bylo hrozný. O jídle a pití ani nemluvím. BRR.

    OdpovědětVymazat
  2. Sam zdravím, tak přesně na tuto pohádku chtěla babi vytáhnout mladší Majdu. Nebyla jsem si jistá zpracováním, takže díky za recenzi.

    OdpovědětVymazat