Návrat ztraceného syna

     Dneska se mi vrátil Tomík. Jak to myslím? Celý týden mne "ignoroval" a to tak, že to až bolelo ...... odněkud přišel, nešel mi dát pusinku, nešel mi vyprávět ........ žádné stýskání, žádné protesty, že chce něco dělat s mámou .... já vím, že na jednu stranu to je dobře, ale přiznávám, že mne to občas mrzelo.
     Dneska, a za to jí musím moc a moc poděkovat, šla plavat s Tomíkem Jana. Honzovi se do bazénu moc nechce a já zas nechci, aby o plavání kvůli mé noze přišel. Po návratu se přišel Tomík přitulit ..... huráááá. Pak s ním jel Honza na letiště, kde prý byl dost zaražený. Děti odjeli na důležitý zápas ve floorbalu a Jana na závody.
     Po návratu z letiště další mazlení a při přípravě oběda Tomík sice Honzovi pomáhal, ale byl při tom hodný - žádná rozjívenost, odmlouvání ..... Jana doběhla dnes třetí a myslím, že i tohle místo ji potěšilo.
     Kačka s Honzíkem se právě vracejí z Náchoda ...... a s vítězstvím!!!!!! Naši floorbalový junioři postoupili do ligy!!!!!!! Hurááááá
     Tomík se teď večer mazlil a mazlil ....... hrál si na miminko: pokňourával a nechal se hojdat :-)
     Dnes jsem se dozvěděla docela zajímavé informace k mé ruplé patě: za a) mám zranění sebevrahů - paty si lámou skákající sebevrazi - ještě, že mám 4 svědky, jak se to stalo :-) a za b) prý když budu do září zdravá, budu ráda ..... doufám, že to půjde rychleji ...... takže mi držte palce a pokud vás dnes neupálí, nezapomeňte se s někým milým pod něčím kvetoucím políbit - jen letos nechoďte pod naši třešeň - už odkvetla :-(

Neutíká to

     Dnes to vůbec neutíkalo - ráno se tu stavil opravář na pračku a pak byl klid. Až moc klid.
     Odkoukala jsem celou svatbu Williama a Kate. Všichni chválí šaty Kate, ale mne se víc líbily šaty Katiny družičky.
     Odpoledne moje zlatá maminka dovezla zásoby na víkend. Rodina se tady jen otočila a zase zmizeli ke koním. Takže žádné fotky ksichtícího se Tomáše nemám - ale z to mám tyhle:

Zvláštní

     Tak dnes jsem přečetla jednu celou knížku - mimochodem docela hezky nutila k zamyšlení: Generace Z od Jonara C. Nadera. Jak jsem to dokázala? Tak za a) nikdo tady nebyl, za b) celý den nešla elektrika - takže žádná TV a žádný noťas. Jen ta knížka. Přiznávám, mám TV jako kulisu - jsem zvyklá ji mít puštěnou ke všemu.
Já třeba neumím dělat v tichu ..... fakt neumím. Už na maturu jsem se učila s puštěným rádiem :-(
     Tomík je malý lotr - tím jak se zvětšuje jeho slovní zásoba, přichází čas sebeprosazení - takže teď mám často di pyč ...... ne ...... já Tomík ....... mojééééééééé. Doufám, že to nějak ukorigujeme. Taky se snaží na nás zapůsobit mračením ..... on ty obličeje snad nacvičuje před zrcadlem :-)))) Zítra se Vám pokusím nějaký vyfotit.

Jak jen to nazvat - abych se neopakovala

      Ráno přijeli holky - Radka se Petrou a klukama ..... myslím, že si to kluci užili - tím, že nejsem pohyblivá a nechci, aby holky běhaly, směli skoro všechno. Hned to využili - usídlili se v ložnici - postel je skvělá trampolína a Tomíkovi šuplíky s oblečením skýtají takových možností k převlekům - Zdenda byl např, pirát:

     Po desáté pro mne přijel Honza - dal si s námi kafe a jeli jsme do trauma poradny do nemocnice. Tam pan doktor rozhodl, že rentgen nic neukazuje - spíše tedy, že podruhé rentgenovali úplně jinou část nohy, než měli. A jelikož nic na rentgenu není vidět, je třeba hledat jiné řešení - tedy CT - a s tím souvisí moje hospitalizace v nemocnici. Po mém kňučení /jinak se to nazvat nedá/ se snažil mne nacpat na CT ještě dnes a že bych mohla jít zítra domů ... tedy podle výsledků. 

    Ještě jsem ho ukecala, že si sjedu pro věci domů. Takže znovu cesta domů a do nemocnice - tam měli polední pauzu. Čekala jsem asi čtvrt hodiny - a vyplatilo se: pan doktor byl velice příjemný a zřejmě musím poděkovat i Renatě - dělá na CT - protože CT bylo vlastně ambulantně a hned. Bohužel opravdu ukázalo zlomeninu a odštěpek kosti - ale tak malý, že nemá cenu ho šroubovat zpátky. Takže žádný příjem do nemocnice, ale nová sádra a opět cesta domů. Huráááááá.

    Musím pochválit Kačku, že zvládla udělat oběd a Tomíkovi evidentně chutnal:

      A abych nezapomněla - ráno mne překvapil dáreček od Sandry. Sandruško, děkuji Ti moc a moc. Jakmile maminka přijede, lahvičku předám. A sama ji začnu zkoušet hned :-)

Žijeme

     Dnešní fotka - to jen aby jste věděli, že žijeme. I přes moji neschopnost se musí žít dál ..... a léta běží vážení :-) Dnešní oběd dělala Kačka a Tomík se jí snažil pomáhat:

Není hůř, ale ani líp .....

     Vrátila jsem z kontroly - tedy už asi před hodinou, ale nebylo mi dost volno na to, abych Vás hned informovala.
     Rentgen vypadal, jako že nikdy nic zlomeného nebylo ..... což paní doktorku dost zarazilo. Běžela se kamsi poradit. A výsledek bylo: "Odesílám Vás na traumatologii - ať rozhodnou, co s tím budou dělat". Takže zítra znovu do nemocnice do traumatologické poradny. Ale jedno plus je - změnila mi injekce - budou mi píchat do břicha už jen jednou denně .....

Poděkování

    Chtěla bych poděkovat za hezké Velikonoce. Děkuji všem návštěvám, které mi dnes přišli zvednout náladu, za to, že tady byli, že měli chuť se vidět s marodem, za koledu pro Tomíka, různé dárky pro nás ....... za to, že po sobě uklidili :-)))))
     Krásně jste mi všichni zvedli náladu ...... získala jsem i další oči na naše "zžívání" s novou situací - neumíme spolu mluvit - tedy neumíme říkat věci přesně. Chcete příklad? Věta - Jdu na zahradu - je za a) oznámení, že jde hlava rodiny ven a výkonní členové to využíjí k tomu, že oblečou Tomíka a vystrčí ho na zahradu taky, nebo za b) oznámení hlavy rodiny, že jde dělat cosi na zahradu a hlavně k tomu nepotřebuje Tomíka? Cože je správně? Samozřejmě za b, ale všemi pochopeno jako varianta a. Takhle tedy vznikají nedorozumění .....
P.S.: Jani, koule jdou z ruky do ruky ...... úžasný dárek, Pavlí - doufám, že jsi dojela v pořádku .... a myslete na mne zítra .....ať není hůř