Den pro ....

     Mám pocit, že si poslední dny jen stěžuji.  Dnešek začal taky mooooc pěkně  -  Tomík se rozhodl vstávat s tatínkovým budíkem :-( Ještě na chvilku jsem ho ukecala, ale v sedm konečná - vstáváme. Dopoledne přijela Radka se Zdendou, pak jsme s nimi jeli na nákup a sami vyzvednout bedýnku. V Kauflandu jsme se potkali s dědou :-)
     V poledne přijela Pavla a Tomík mazal do postýlky. Vzbudil se po dvou hodinách - docela brzo .... a pozvracel mne. Píďa malý zvracel až do osmi večer .... snad 20x :-( Nepomáhala Cola, nepomáhalo chování, nepomáhalo nic. V osm projevil zájem o naši večeři - míchaná vajíčka na slanině a nevím, co se mu v žaludku dělo, ale od té doby nezvrací .......ťuk,ťuk ..... musím to raději zaklepat. Tak na nás myslete, čeká nás noc - snad ji zvládne v pohodě.
     Dopoledne jsme ještě stačili vydlabat dýni a teď jsem dodělala Kačky čepici. Je to moje první s dírkatým okrajem - snad se jí bude líbit.
Naše dýně:

Netušila jsem, že vyfotit svítící dýni je taková fuška

Odpoledne, večer

      S Tomíkem bylo dobře - on je opravdu kouzelný. Dneska je mu 22 měsíců :-) Už umí spoustu věcí - střídá nohy do schodů, utíká, skáče. Rozumí pokynům - tedy jen když chce :-) - začíná slušně opakovat ... prostě je z něj už velký kluk.
     Jen ten náš blb pes se rozhodl zdrhat ... a tím mi zkazil den. Zase bylo doma dusno kvůli ptákovině :-(
Jsem z toho nějak utahaná - nic se mi nechce - a proto jsem začala háčkovat čepici Kačce. Už mám připraveno na čepičku malé Kačence, jen mi nějak chybí velikost její hlavičky. Lenko - halooooo - bez toho to nepůjde.
Tak zase zítra.

Pohoda

     Ráno jsme vstávali docela brzo - už v půl osmé. Já s lepší náladou a Tomík s mazlivou. Dneska jsem zase po dlouhé době nikam nemuseli, nikam nespěchali. Pohodička ..... stavěli jsme ohrádky pro zvířátka, komín, četli z knížek. Pak jsme uvařili zeleninové cosi - měla to být polévka, ale je to spíš zeleninová kaše - ovšem Tomíkovi jede :-) Pomáhal mi - vaření ho baví a já jen koukám, co všechno má okoukaný ...  když zjistil, že jsem připravila česnek, tak běžel pro lis :-))). Sám si řekl, že chce do postýlky - takže já mám uklizeno, jdu si uvařit kafe a hlavně jsem Vám to musela napsat - už je líp :-)

Měla bych psát

ale nechce se mi. Proč já musím fungovat jako hromosvod všech nenálad v téhle domácnosti? Fakt se  mi teď vůbec nic nechce.
     Jen stručně - ráno jsme jeli na návštěvu s Radkou a Zdendou za společnou kamarádkou do Zákup. Tomík cestu tam zvládl bez plínky, tam v zápalu hraní zapomněl kde je nočník a byl z toho bobek ve slipečkách :-( Cestou domů se ještě počůral :-( Fotky jsou bohužel ještě ve foťáku.
     Odpoledne jsme jeli k našim. Mamča mi chtěla obarvit hlavu - ale jako na potvoru jim zrovna dneska netopili a netekla teplá voda. Tak snad zítra u nás doma.
     Tomík vydržel do půl desáté a šel s knížkou spát. V osm nás hodně rozesmál. Ozvala se znělka Ordinace, Tomík bafnul knížku a mazal do ložnice do postele ..... přesně napodobil svého tatínka :-)
     To byla asi jediná světlá chvilka dneska - jinak by se tenhle den mohl jmenovat Pech. Snad bude zítra líp.

Normální den

     Ráno Honzík přišel s tím, že ty záda nepolevily .... vrátil se do postele a nechal nás dospat. Spali jsme do osmi, pak Tomík křičel to svoje "taň" :-) Honzíka jsme vytáhli v půl deváté, že pojedeme k doktorce. Ale dorazila Radka na rychlé kafe - potřebovaly jsme "zdrbnout" ty naše chlapy :-) Vyráželi jsme v půl desáté - Radka na cvičení a my konečně směr Lékařský dům.
     Doktorka konečně uznala Tomíka za zdravého a oočkovala ho. Honzík má ty záda asi dost ošklivý, když mu jen ona sama nahmatala svaly v křeči. Prý páteř "zažila" nějaký šok a svaly ji chránili tak, že se stáhli. To určitě bude to poslední naražení při zápase. Tehdy si Honzík stěžoval na žebra ..... Takže mu nasadila léky na uvolnění svalů a nechala ho ještě doma - záda má mít v teple :-)
     Tomík si při očkování jen kníkl, za to v sámošce a na chodníku se předvedl. Měl svůj první vztekací maxizáchvat. Mě to nechávalo klidnou - přeci jen už nějakou školu od starších dětí mám :-) a kolemjdoucí? Ti se většinou dobře bavili - jen Honzík raději utekl k autu - chudák se za nás styděl :-) Tomík pokračoval ječící scénou i v autě - tak jsme po dlouhé době jeli domů s muzikou :-)))
     Doma se chtěl jen tulit a uklidnil se. Zároveň s tím si docela dobře odpočinul - spát šel až v půl jedné a vydržel skoro do pěti. Co z toho vyplývá? No jasně - do postýlky mířil až kolem desáté. A jak vypadá takový večer s Tomíkem? Ukážu Vám pár fotek. Na té první Tomík předvádí jako manekýn čepičku pro Claudii:

Táto, co to čteš?

Já budu číst s Tebou, jo?

Vypadám spokojeně, co?

A ty, bráško, nekoukej pořád do toho počítače!

Hlavní je, že nemá horečku - posledně reakci na očkování měl, teď naštěstí ne. A prý máme od doktorů pokoj až do tříleté prohlídky - huráááá!

Prosluněná neděle

     Máme smůlu - i když je od rána hezky, tak my jsme ve stínu. A to znamená, že je zima a mokro.  Tomík se vypustit na zahradu nedá :-(
     Před obědem dorazil Ivan s Vojtou a Teddym. A skoro všichni /až na Honzíka, prý ho ta záda ještě bolí/ jsme se nechali vylákat sluníčkem na procházku. Autem jsme popojeli do Stvolínek a přes kopec se vydali zpátky. První foto je z čekání na chlapy /točili auta/ - vyhříváme se jako hadi :-)

Cesta vedla kolem chat a na jedné zahradě měli takovouhle nádheru - tenhle strom bych chtěla takyyyyy:

Pak už jsme šli cestou necestou - přidávám dvě fotky - jedněm se šlo lehce a těm dalším? Raději nemluvit :-)

Došli jsme na Kozly - pánové neomylně zamířili do hospody, Tomášek na hřiště :-)

Na posledním kousku cesty vymyslel Honza zkratku - divili by jste se, kudy se dá kočárkem projet :-) Tomík samozřejmě usnul těsně nad domečkem, chvilku spal na zahradě, ale spaní měl pro dnešek rozházený :-( Usnul ještě jednou v postýlce - spal do sedmi, pak tady strašil do deseti. Jsem zvědavá, kdy bude zítra vstávat. 

      Zítra mám jít cvičit, ale uvidíme. Honzíka prý ty záda stále bolí, tak uvidím, jestli nebudeme obíhat doktory :-(

     Kdyby jste někdo poznal ten strom na fotce, tak dejte vědět :-)

Všechno možné

     Tak nejdříve foto slibované čepičky:

Už jsem tedy Tomíkovi udělala další, ale tu zatím nemám nafocenou. Dneska mi tuhle pochválila nějaká paní na závodech v Dobranově - přiznávám, moc mne to potěšilo. Další, na kterou se vrhnu hned zítra, poputuje za Claudií do německa :-)

     V pátek jsme ráno vyrazili na zpívání. Obě holky /Kačka a Claudie/ jeli s námi, protože jsme po zpívání mířili do Prahy. A Claudie si hrozně přála Prahu vidět. Měli se tam sice stavovat cestou domů, ale měli na ni jen hodinu!!!!! To mi přijde strašný - takže si Claudie vyřídila omluvu z pátečního programu a Kačku jsem omluvila ve škole.

     V poledne jsme Tomíka odevzdali babičce a s Piňďulkou vyrazili do Prahy. My na veletrh do PVA a holky na vlastivědnou exkurzi :-)

     V Letňanech na nás čekala Pavla , po prohlídce pavilónů jsme vyrazili do Ikei. Tam jsme měli v sedm sraz s holkama. Přišli úplně uondaný - ono i těch pět hodin, co měli, je strašně málo. Prostě Claudie musí přijet - vždyť i ten náš kraj jen tak prolítli :-( Po cestě domů jsme se ještě stavěli v Boleslavi - a tam mne chytla příšerná migréna. Takže doma vlastně jen rovnou do postele. 

     Seznámení Claudie s Pavlou je příběh sám pro sebe. Pavla totiž nemá zábrany si povídat, aniž by uměla jediné slovo německy nebo anglicky - ona ale určitě bude tvrdit, co jich použila :-))) Cesta domů nám díky Pavle ubíhala za hurónského smíchu velice příjemně :-)

     Dneska jsme se konečně dostali na plavání. Tomík nic nezapomněl, naopak - v létě zjistil, jak plavat sám a po svém, a to hodlal provozovat i v bazénu - a to dost dobře nejde :-)

     Honza mezitím odvezl holky ke gymnáziu - Claudie už odjížděla domů. Je to zvláštní - nejdříve jsem se hrozně bála a teď mi je fakt líto, že odjela.

     Pak vyzvedl nás a jeli jsme domů v klidu posnídat. Ráno na to totiž vůbec nebylo pomyšlení - probudit Tomíka se totiž rovná velkému řevu a komplikacím. Tomík musí vstávat sám - pak je v pohodě.

     Dopoledne jsme ještě vyrazili na závody holek. Tomíka víc než koně zajímalo prasátko: 

A jak vidíte, bavilo nejen Tomíka:-) Sešla se tam trojka malých kluků a u Soukupů jsou zařízení i na malé děti. takže se kluci měli o co "prát"

     Odpoledne, ač se vzbudil sám, pokračoval Tomík v nenáladě. Odchod na procházku byl docela krušný. Naštěstí se uklidnil a my mohli obejít alespoň rybník. Venku bylo dneska fakt nádherně.

Chtěla jsem Vám sem dát ještě nějaké fotky, ale vkládání nějak nefunguje. Tak příště, teď jdu spát :-)