29.12.2010

     Honza chodí do práce od nevidím do nevidím. Zítra mají odevzdat projekt a bohužel ho dodělávají do poslední chvíle. Takže jsme dneska s ním vyrazili na oběd, protože odcházel brzy ráno a bylo možné, že se vrátí až bude Tomík spát.
     Byla jsem Tomíkem mile překvapená - vybrali jsme místní pizzerii, protože víme, že tam mají dětský koutek a židličky. Tomík fungoval skvěle. Chvíli seděl v židličce a prohlížel si knížky, pak slezl a šel si malovat na tabuli a i na papír. Moc mne překvapil, bez řečí po sobě uklízel hračky a ani nebyl moc hlučný. Dokonce ustoupil jedné holčičce - byla o hlavu větší a podle mne dost nevychovaná - Tomíka odstrkovala od tabule, papíru, byť tam byl první, všechno bylo její a Tomík nesměl nic. Rodiče zasáhli, až když jsem se já zvedla, protože strkání do Tomíka, který si to nechával líbit, jsem měla akorát dost.
     Tomík měl k obědu restovanou brokolici s kuřecím masem. Baštil sám, snědl úplně všechno /což jsem byla dost překvapená/ a hlavně objevil "nové" slovo - já. Tedy objevil ho ve stylu - já sám. Ráno začal tím, že si sám obul bačkůrky - dopadlo to takhle:

  kozí nohy jak vyšité :-)))) Ale dost se tím bavil:

No a podruhé to uplatnil, když jsem ho u oběda chtěla krmit - směli jsme mu to jen rozkrájet :-) No nastává nám úžasné období :-)))