Školka

     Dnes byl Tomík první den ve školce. Ráno mi ho hlídací paní vzala z rukou a poslala pryč, že si ho sama svlékne. Projevy jeho nesouhlasu byly docela slyšet. Prý to trvalo tak čtvrt hodinu a bylo to jen pofňukávání, žádný dramatický pláč - a jak přišli další děti, byl úplně v pohodě.
      Já jsem zatím poklidila, zabalila pár dárků a s Pavlou čekala na telefon. Žádný nebyl :_). Jen se ozvala mamka, že je zpátky doma.
     Tomíka jsem vyzvedla po dvanácté. Samozřejmě  nechtěl domů :-) Byli tři čtvrtě hodiny venku na procházce, malovali obrázek, hráli si. Tomík byl pochválený za to, jak si hezky říká na nočník, jak statečně ťapal na vycházce. Kéž by to další dny fungovalo podobně.
     Doma okamžitě usnul, a dokonce usnul vcelku v pohodě i teď večer.
     Já pokračuji ve zdobení domečku, dneska přišli na řadu adventní kalendáře a u televize jsem si rychle vyšila soba na polštář:

A zítra do práce :-)

Dluh

      Dlužím Vám shrnutí víkendu a dnešek.
      V sobotu jsem byla po dlouhé době plavat. Tomík si to nádherně užil, škoda, že mu voda zhoršuje exém :-(
Odpoledne jsem sama!!!!!! vyrazila k nám na náměstí. Hráli  tam Poutníci a já je chtěla naživo slyšet. To Vám byla paráda - krásné písničky, svařáček, spousta známých ...... koupila jsem jmelí pro babičky a Piňďulku a vyrazila na návštěvu k mamče a pak slavit narozeniny Jitky. To byl pro změnu pohodový večer :-))))
      V neděli jsme s Kačkou po obědě jely šít vánoční ubrusy a povlaky na polštáře .... měla jsem strach, že to nevynikne, ale kdo to viděl, tomu se to líbí :-) Dopoledne jsem zvládla udělat pro nás netradiční adventní svícen. Nějak se mi tentokrát nechtělo do kulatého:

Když se Tomík prospal, přijel s ním Honza za námi. Tomík si užíval babičku i tetu:

     Protože babička nakonec bude marodit o něco déle než počítala, nastupuji jako záskok za ní do kanceláře. Musela jsem dneska Tomíkovi sehnat hlídání. Naštěstí mi ho vezmou u nás do miniškolky. Zítra jde na zvykání, myslete na nás, ať moc nepláče.
     Vzkaz pro Mišku - moc se omlouvám, bylo toho teď nějak moc a věnec putuje zítra.

Jsem tele

     Ano, jsem tele - dnes jsem si totiž nezapomněla foťák doma, ale naopak jsem si zapomněla dát do něj kartu - takže opět nejsou žádné fotky.
     Včera jsem zvládla dodělat Tomíkovi čepičku - chtěla jsem ho vyfotit a zjistila výše zmíněné :-( Tak zítra.
     Ráno jsme jeli zpívat a pak /opět/ k Blance na rychlé kafe - bude mi to chybět, až se Blanka vrátí do práce. Po obědě Tomík nemohl usnout - nakonec jsem ho vyndala z postýlky a nechala ho na gauči odpočívat. Usnul na něm při pohádce Tři oříšky pro Popelku :-) Snažím se navodit si vánoční atmosféru - ale nějak mi to nejde :-(
Na pátou jsme jeli do Boru - tam dneska slavnostně rozsvěceli stromeček. Náměstí je tam o kousek míň narvané než u nás, z kostela jim lítají andělé, jde průvod v čele s Marií, Josefem a Ježíškem. Nechybí Mikuláš a čerti. Loni jsme tam mrzli hrozně dlouho - letos jen co jsme přišli, tak letěli andělé ..... jestli jsme tam byli tři čtvrtě hodiny, tak to bylo hodně :-) ale na to jaká tam byla zima, tak to úplně stačilo. Pak na nákupy a domů.
Jsem úplně hotová, fyzicky mne strašně bolí ruce a to nemají z čeho .-(
    Na zítřek se těším - dopoledne to tady poklidím, odpoledne nechám Tomíka rodině a vyrazím k nám na náměstí - budou vystupovat Poutníci ...... a pak k Jitce na narozeniny - návrat někdy. Na tenhle ten typ návratu jsem objevila úžasnou hlášku ve filmu "Líbáš jako bůh": "Dneska večer přijdu zítra" :-))))) - takže zítra nebude zřejmě žádný článek
Tady je andělské stvoření při přistání - bohužel zezadu:

Doma

      Doma je konečně mamka. Dneska jsem ji uloupila z nemocnice. Hloupé je, že se tam musí v úterý vrátit. Snad bude líp. Musí být.
     Tomísek včera spal po cestě z Ústí. Doma pak řádil až do jedenácti. Ráno kolem sedmé pokvíkával - myslela jsem, že chce vstávat - kdepak, chtěl jen ke mě a pak spokojeně chrupkal do půl desáté. Ráno, ono to tedy bylo spíš dopoledne, nás přivítalo sluníčko. Sice byl mráz, ale to sluníčko bylo vysloveně příjemné. Dopoledne si děda přijel pro židličku, co jsme už nepoužívali a Tomískovi přivezl jeho první adventní kalendář. Myslíte, že bude čokoládičku vyjídat po kouskách? Tady je Tomíkův návod jak na to:

    Pak už mi volal děda a já jela za mamkou do nemocnice. Ještě, že je doma Honzík a mohl pohlídat. To jsem ještě netušila, že ji povezu domů. Dala jsem si u ní kafe a mazala za klukama. Tomík šel akorát spát. Po vyspinkání jsme jeli babičku navštívit a hlavně jí rozptýlit. Pak ještě nákup v Hypernově a hotovo - už jen doma relaxovat ..... jdu honem dodělat Tomíkovi čepičku, chci mu jí dát zítra :-)

Sněží

     Tedy ráno sněžilo. Sníh ve mne vyvolává klid, ale dnešní den byl tak hektický, že se k němu ten sníh vůbec nehodil - taky, alespoň u nás, nevydržel.
     Ráno jsme jeli na oční - objednaní jsme byli na devátou .... snad ani nechtějte vědět, v kolik jsme přišli na řadu. Kačka nemusí nosit brýle na dálku, Tomík nešilhá, Honzík má tupozrakost a v jeho 15 se budeme snažit ty oči a mozek sladit a já mám zvýšený oční tlak ... dobrý výsledek, ne? Pak honem na poštu pro balíčky, na jatkách jsem se stavila pro úžasnou vinnou klobásu k obědu a ještě něco na chleba, u Karásků pro posledních pár faktur k DPH a když jsme dorazili domů, tak bylo tři čtvrtě na dvanáct :-( a to všechny ty zastávky po očním byly spíše průlety. A ve čtvrt na jednu měla přijet Radka. Brambory do papiňáku, klobása na pánev, faktury do počítače, email s tiskopisem odeslat, oběd Tomíkovi nandat, napsat zprávu Honzovi, spakovat se na výlet ....
ještě že Radka přijela až v půl.
     Ale pak už to byla pohoda a klídek. Děkuju Radce za výlet. Sehnala jsem i jeden vánoční dáreček a přesvědčila se, že kluci spolu umějí být skvělí ..... já si tedy nákupy užila :-) Tomík chodil od jednoho vánočního stromečku ke druhému, se všemi se "laskal" očima. Už se moc těším, až uvidí ten náš :-) Klukům i sobě jsme dopřáli nezdravou večeři v KFC a zamířili jsme domů. Tam mě už čekala Piňďulka se zprávama z nemocnice. Zítra se vyměníme. Piňďulka je služebně v Praze - v nemocnici budu já :-)
    Moc mne mrzí, že jsem nevzala foťák ..... ale poslední dobou bohužel nějak často zůstává ležet na počítači :-(

Co napsat

     když den tak nějak uplynul .... dopoledne jsem vysloveně proflákala. Odpoledne jsem jela za mamčou - zítra ji nepustí, udělají ji ještě nějaká vyšetření kvůli krevnímu obrazu. Jsem zvědavá, jestli na něco přijdou - máme trvale krevní obraz pod obraz. Můj gynekolog přišel na to, že já /nebo vlastně moje tělo/ neumím zpracovávat železo - nemluvila jsem o tom s mamčiným ošetřujícím lékařem. Musím se za ním stavit a říct mu to. Třeba by mamču nemuseli trápit. Pak jsem absolvovala nákupy. Prostě poklidný den. Jediná změna - Apisovi přišla bouda - Honza ji hned smontoval. Ještě musíme vymyslet jak ji zateplit. A to je dnes opravdu všechno - celý den pršelo - bylo tak nějak vlezlo. Doufám, že to tady ještě alespoň den bez sněhu vydrží - zítra jedeme s Radkou do Ústí a na cestu fakt sníh mít nemusíme.

Lékařský den

     Ráno jsem volala do nemocnice. Šíleně mne vystrašila sestřička, která tvrdila, že tam mamku nemá. Naštěstí si ještě nestačila "převzít" od noční směny všechny pacienty. Mamča v té době klidně spala na pokoji - nemusela ani na Jipku a pokud to takhle půjde dál, pustí ji ve středu domů.
     My jsme dopoledne ještě zvládli s Honzíkem ORL. V uchu je opravdu zánět a Honza vyfasoval Atb. To se mi ty děti doma pěkně střídají. Když už jsme tam byli, vnutila jsem se setřičce na kožním. Mám si ve čtvrtek kolem poledne s Tomíkem zaťukat, vezme nás bez čekání. To je fakt úspěch.
     Dopoledne jsem jen zvládla namačkat linecké do košíčkových formiček, dopékala je už Pavla. Děkuju. Odpoledne jsem jela do nemocnice za mamkou, Honzík hlídal Tomáše. Navečer jsme vyrazili s holkama k Vaňkům - my jsme pokecali a holky doplnily Mikulášskou garderobu. Já byla celý den jak praštěná polenem - nic mne nebavilo, nic jsem neudělala. Ještě, že tady byla dopoledne Pavla - jinak mi to těsto strašilo v ledničce ještě teď. Zítra máme volný den - snad se zmátořím