létání

     Včera byl krásný den - tedy až na to ráno :-( Tomášek se rozhodl vstávat, když všichni odcházejí - to znamená brzo ráno - zhruba na sedmou. Rozhýbávala jsem se horko těžko - vypadá to, že budu muset chodit dřív spát :-(
     Protože byl Tomík protivný, rozhodla jsem se pro návštěvu - jeli jsme za Pavlínou. Tam jsme mohli i nachlazení, protože Terezka odešla do školy a Pavla je sama doma. Návštěva byla příjemná, poznali jsme jejich nového psa, Tomík poznal nové hračky - třeba štěkajícího a chodícího plyšového psíka. To nemohl pochopit - dobře psa zná, i jeho plyšovou podobu, ale tenhle hybrid? Ze začátku se ho dokonce bál.
     Když jsme přijeli domu, čekalo nás překvapení. Apis se urval ze závěsu. Ale neutekl, zůstal na zahradě, což bylo fajn. Šla jsem ho provizorně připoutat a Tomík se rozhodl zůstat na zahradě. Alespoň jsem v klidu uvařila rychlooběd. Že neuhádnete co jsme měli?

Nefoť mne, když jsem jak čuňátko 

     Po spaní jsme vyrazili létat. Bylo krásně slunečno a my využili toho, že strejda Fanda slíbil Piňďulce za to, že ho svezla ve větroni, že jí naučí létat s jiným tipem. Tady je strejda se svým krasavcem:

Strejda se věnuje létajícím modýlkům už roky, začínal jako samouk už kdysi dávno v minulém tisíciletí. Tady řídí Piňďulka:

Hrozně jsme se všichni báli, že strejdovi model zničíme. Piňďulka letěla třikrát. Poprvé docela slušně přistála, po druhé se jí povedlo přistát na vzdálené bříze a do třetice, když si dávala sakra pozor, tak na konci nádherného přistání trefila křídlem drát se stuhou, kterou strejda určuje směr a sílu větru. Prostě se tak moc snažila, až :-)))) naštěstí si strejda s tím vrypem na křídle prý rychle poradí :-)

     Taky lítal Honza. Ten kdysi taky modelařil a lítal, takže jsme měli pocit, že bude nejlepší. Éru nic neudělal, docela slušně přistál - tedy pěkně se pro model proběhl, ale čas nic moc. Slabé 4 minuty. Piňďulka létala kolem pěti, šesti minut.

No a nejlepší na závěr :-) Celou dobu jsem jim do toho kecala .... ano, teoretik jsem dobrý :-) Ale lítat jsme nechtěla, šíleně jsem se bála, že větroně rozbiji :-( Nakonec jsem se nechala vyprovokovat ..... a byla nejlepší !!!!!! Můj let trval 9 minut a 20 sekund, přistání bylo docela v poho .... strejda tomu ani nechtěl věřit :-) Prý je to tím, že mi tu plachtařskou teorii lijou doma do hlavy :-))) No já bych řekla, že to chce klidné ruce a nespěchat .... a taky vědět, kde je levá a pravá, i když je letoun obráceně :-))) Tady je důkaz mé délky letu:

Tomísek se bál vždy, když letadlo startovalo, fakt je to pekelný řev, ale jinak ho éra bavili. Přidám ještě pár fotek dokreslujících atmosféru:

Jde se sundavat ze stromu :-)

Start

A abych nezapomněla. V pátek Tomísek dostal čepici od Radky. Uháčkovala mi ji pro něj. Jestli něco neumím, tak je to háčkovat. A dokonce je s letadlem :-) Konečně mám fotku:

     Večer nechtěl Tomísek spát, ale to už je klasika.