Cesta domů

     Tu jsme naplánovali tak, aby nám Tomík v autě spal. A zvolili jsme cestu na Liberec, skákání mezi dírami okolo Mimoně nás nelákalo. Takže jen zapakovat ..... ono se to lehce řekne, ale narvat pět lidí s výbavou na zimní hory, Tomášovou postýlkou a zbytkem jídla do jednoho auta ....ale povedlo se a my jsme vyrazili. Po cestě se nic neudálo, jen nás zlobí jedno kolo :-(
    Na oběd jsme na doporučení Honzova kolegy zastavili v Motorestu pod zámkem ve Lvové .... a reference nezklamali ..... všichni jsme si pochutnávali. Já musím ocenit, že kuchař při vymýšlení mého pokrmu /pepřová vepřová panenka na salátu/ přemýšlel i o tom, že šťáva z masa ochutí salát / byli v něm i olivy :-)/ Jen mne mrzí, že jsem si nevšimla, že mají v nabídce příloh vařené brambory. Ty bych totiž raději viděla jako přílohu u dětského jídla, než ty bramborové úsměvy napité olejem :-(
    A pak už jen pár posledních kilometrů a byli jsme doma - a tentokrát nás díky Honzíkovi vítal teplý domeček a bylo tu i uklizeno. Honzík zřejmě svůj první samostatný pobyt doma zvládl /raději nebudu víc chválit - co kdyby se ještě něco vyvrbilo :-)/